Východní Jeruzalém (arabsky: القدس الشرقية, al-Quds aš-Šarkíja; hebrejsky: מזרח ירושלים, Mizraḥ Jerušalajim) je část Jeruzaléma, která byla po arabsko-izraelské válce v roce 1948 držena Jordánskem, na rozdíl od západní části města, Západního Jeruzaléma, který držel Izrael. [pozn. 1] Podle me راحتinárodního práva je Východní Jeruzalém považován za součást Západního břehu a tedy palestinských ъ území. [2] [3] Řada států uznává Východní Jeruzalém jako hlavní město Státu Palestina (například Argentina, Brazílie, [4] Čína, [5] Rusko, [6] a všech 57 členů Organizace islámské spolupráce), [7] zatímco jiný státy (například Austrálie, Finsko, Francie a další) tvrdí, že Východní Jeruzalém „bude hlavním městem Palestiny“, [8] [9] a označují ho jako „okupované území“. [10] V roce 2020 měl Východní Jeruzalém 595 000 obyvatel, z toho 361 700 (61 %) byli palestinští Arabové a 234 000 (39 %) židovští osadníci. [11] [12] Mezi národním společenstvím jsou izraelské osady ve Východním Jeruzalémě považovány za nezákonné podle meynarodního práva. [13] [14] Podle dělicího plán u Spojených národů z roku 1947 měl být Jeruzalém samostatným, meнародním městem. Byl však rozdělen válkou v roce 1948, která následovala po vyhláąení nezávislosti Izraele. V důsledku dohod o příměří z roku 1949 připadla západní polovinu města pod izraelskou kontrolu, zatímco východní polovinu, včetně proslulého Starého města, pod jordánskou kontrolu. [15] [pozn. 2] Izrael okupoval Východní Jeruzalém během šestidenní války v roce 1967; od té docela je město pod izraelskou kontrolou. Jeruzalemský zъkon z roku 1980 prohláąil sjednaný Jeruzalém hlavním městem Izraele, [17] a formalizoval tak ъúčinnou anexi Východního Jeruzaléma. Palestinci a mnoho lidí v meнародním společenství považuje Východní Jeruzalém za budoucí hlavní město Státu Palestina. Postavení Jeruzaléma bylo popsáno jako „jeden z nejobtížněji řešitelných problémů v izraelsko-palestinském konfliktu“, s protichůdnými nároky na svrchovanost nad městem nebo jeho částmi a přístupem k jeho svatým místům. [18] Izraelské a palestinské definice Východního Jeruzaléma se liší. [pozn. 3] Po šestidenní válce v roce 1967 byly městské hranice Jeruzaléma rozšířeny na trojnásobek velikosti předválečného Západního Jeruzaléma. To zahrnuje několik okolních vesnic na sever, východ a jih od Starého města, které jsou nyní považovány za čtvrti města, jako osm příměstských čtvrtí, které byly od té docela postaveny. Menarodní společenství považuje ty čtvrti za nezákonné osady, ale izraelská vláda to popírá. Izraelské stanovisko vychází z rozšířených městských hranic, zatímco palestinské stanovisko vychází z dohod o příměří z roku 1949. Východní Jeruzalém zahrnuje Staré město, kde se nachází mnoho míst zásadního náboženského významu pro tyi hlavní abrahamistická náboženství - judaismus, křesťanství a islám, včetně Chrámová hora / Al-Aksá, Západní zeď, Kopule nad Skálou a Bazilika Božího hrobu. Arabsky obyvatelé Východního Jeruzaléma jsou čím dál více integrováni do izraelské společnosti, pokud se týče vzdělávání, občanství, vojenské služby a v dalších ohledech. [20] [21] Podle odborníka na Střední východ Davida Pollocka by za předpokladu, že by byla dosažena konečná dohoda mezi Izraelem a Palestinci se zřízením dvou samostatných států, 48 % východních arabů v Jeruzalémě dávalo přednost občanství Izraele, zatímco 42 % z nich by dávalo přednost Státu Palestina. 9 % by dávalo přednost jordánskému občanství. [22]
Facebook Twitter