Golanské výšiny Golanské výšiny, nebo také jen Golany, jsou region v Levantě o rozloze přibližně 1800 km². Definice regionu Golanských výšin se liší podle oborů: jako geologický a biogeografický region se tento termín vztahuje k čedičové náhorní plošině ohraničené řekou Jarmúk na jihu, Galilejským jezerem a Húlským údolím na západě, Antilibanonem s horou Hermon na severu a Wádí Raqqad na východě. Jako geopolitický region se jedná o pohraniční oblast, kterou Izrael dobyl Sýrii během šestidenní války v roce 1967; území je od té doby okupováno Izraelem a v roce 1981 bylo fakticky anektováno Izraelem. Tento region zahrnuje západní dvě třetiny geologických Golanských výšin a izraelskou okupovanou část hory Hermon. Historie Nejstarší důkazy o lidském osídlení na Golanech pocházejí z období mladšího paleolitu. Po asyrské a babylonské nadvládě se region dostal pod nadvládu Persie a později pod kontrolu Alexandra Velikého v roce 332 př. n. l. Iturejové, arabský nebo aramejský lid, se v oblasti usadili ve 2. století př. n. l. Ve 3. století n. l. kontrolovalo Golany křesťanské arabské království Ghassanidů. Později byla oblast připojena k chalífátu Rášidún během muslimského dobytí Levantu na počátku 7. století. V 16. století byly Golany dobyty Osmanskou říší. V rámci osmanské Sýrie byly Golany součástí vilájetu Sýrie. Oblast se později stala součástí francouzského mandátu v Sýrii a státu Damašek. Když mandát skončil v roce 1946, stala se součástí nově nezávislé Syrské arabské republiky. Od šestidenní války v roce 1967 byly západní dvě třetiny Golanských výšin okupovány a spravovány Izraelem, zatímco východní třetina zůstala pod kontrolou Sýrie. Po válce Sýrie odmítla jakékoli jednání s Izraelem jako součást rezoluce z Chartúmu na summitu Arabské ligy v roce 1967. Na zbytku území, které Izrael držel, začala výstavba izraelských osad, které byly až do přijetí zákona o Golanských výšinách v roce 1967 pod vojenskou správou. Kneset, který na území aplikoval izraelské právo; tento krok byl označen za anexi. Zákon o Golanských výšinách byl odsouzen Radou bezpečnosti OSN v rezoluci 497, která uvedla, že "izraelské rozhodnutí uvalit své zákony, jurisdikci a správu na okupované syrské Golanské výšiny je neplatné a bez mezinárodněprávního účinku", a v rezoluci 242, která zdůrazňuje "nepřípustnost nabytí území válkou". Izrael tvrdí, že má právo Golany ponechat, a odvolává se také na text rezoluce 242, která vyzývá k "bezpečným a uznaným hranicím bez hrozeb nebo násilných činů". Po vypuknutí syrské občanské války v roce 2011 byla kontrola nad syrskou částí Golanských výšin rozdělena mezi státní vládu a syrské opoziční síly, přičemž pozorovatelská mise OSN pro odloučení (UNDOF) udržovala mezi nimi 266 km² nárazníkovou zónu, aby pomohla prosadit izraelsko-syrské příměří napříč Purpurovou linií. V letech 2012 až 2018 se východní polovina Golanských výšin stala dějištěm opakovaných bojů mezi syrskou armádou, povstaleckými frakcemi syrské opozice (včetně jižní fronty podporované Spojenými státy) a různými džihádistickými organizacemi, jako je fronta Al-Nusra a Islámský stát Iráku a Levantou přidružená armáda Chálida ibn al-Walida. V červenci 2018 syrská vláda znovu získala plnou kontrolu nad východními Golanskými výšinami.
Facebook Twitter