Jemenská občanská válka (2014-současnost) Úvod Jemenská občanská válka je probíhající mnohoúhelníková občanská válka, která začala koncem roku 2014. Hlavními aktéry jsou Rada prezidentského vedení vedená Rašadem al-Alimim a Nejvyšší politická rada vedená Mahdim al-Mašatem, spolu s jejich podporovateli a spojenci. Obě strany tvrdí, že představují oficiální vládu Jemenu. Počátky konfliktu Občanská válka začala v září 2014, kdy húsítské síly obsadily hlavní město San'á, po čemž následovalo rychlé húsítské převzetí vlády. Dne 21. března 2015 vyhlásil húsítský Nejvyšší revoluční výbor všeobecnou mobilizaci s cílem svrhnout tehdejšího prezidenta Abdrabbuha Mansúra Hádího a rozšířit svou kontrolu obsazením jižních provincií. Húsítská ofenzíva, spojená s vojenskými silami loajálními bývalému jemenskému prezidentovi Alímu Abdulláhu Salehovi, začala bojovat následující den v guvernorátu Lahidž. Do 25. března padl Lahidž do rukou Húsíů a ti se dostali na předměstí Adenu, sídla moci Hádiovy vlády. Hadi téhož dne uprchl ze země. Zahraniční intervence Současně zahájila koalice vedená Saúdskou Arábií vojenské operace pomocí leteckých úderů a obnovila bývalou jemenskou vládu. Ačkoli do Jemenu nedošlo k přímé intervenci íránské vlády, občanská válka je všeobecně považována za součást zástupného konfliktu mezi Íránem a Saúdskou Arábií. Současný stav Húsíští povstalci v současnosti kontrolují hlavní město San'á a celý bývalý Severní Jemen kromě východního guvernorátu Marib. Po vytvoření Jižní přechodné rady (STC) v roce 2017 a následném dobytí Adenu silami STC v roce 2018 se prorepublikánské síly roztříštily a docházelo k pravidelným střetům mezi silami podporovanými Hádim, které podporovala Saúdská Arábie, a jižními separatisty podporovanými Spojenými arabskými emiráty. Al-Káida na Arabském poloostrově (AQAP) a Islámský stát také provedly útoky proti oběma frakcím, přičemž AQAP ovládala pásy území ve vnitrozemí a podél pobřeží. Diplomatické úsilí OSN zprostředkovala 2. dubna 2022 dvouměsíční celostátní příměří mezi válčícími stranami v Jemenu, které umožnilo dovoz paliva do oblastí ovládaných Húsíy a některé lety ze Sana'a International Airport do Jordánska a Egypta. Dne 7. dubna 2022 byla Hádiova vláda rozpuštěna a Rada prezidentského vedení (PLC) převzala velení Jemenské republiky a do své nové vlády začlenila Jižní přechodnou radu. OSN 2. června 2022 oznámila, že celostátní příměří bylo prodlouženo o další dva měsíce. Humanitární dopad Podle OSN bylo v Jemenu zabito přes 150 000 lidí, stejně jako odhady více než 227 000 mrtvých v důsledku probíhajícího hladomoru a nedostatku zdravotnických zařízení způsobených válkou. The Wall Street Journal v březnu 2023 uvedl, že Írán souhlasil s tím, že zastaví veškerou vojenskou podporu Húsíům a bude se řídit zbrojním embargem OSN, jako součást dohody o sbližování mezi Íránem a Saúdskou Arábií zprostředkované Čínou. Dohoda je považována za součást snahy vedené Saúdskou Arábií o vyvinutí tlaku na húsítské militanty, aby ukončili konflikt prostřednictvím vyjednaného urovnání; saúdští a američtí představitelé popisují souběžné íránské chování jako "lakmusový papírek" pro vytrvalost čínsky zprostředkovaného uvolnění napětí. Mezinárodní reakce Bombardování civilních oblastí ze strany saúdské koalice bylo odsouzeno mezinárodním společenstvím. Podle projektu Yemen Data Project si bombardovací kampaň do března 2022 vyžádala životy nebo zranění odhadem 19 196 civilistů. Útoky húsíských dronů zaměřené na civilní oblasti v Saúdské Arábii, SAE a jižním Jemenu také vyvolaly celosvětové odsouzení; a Rada bezpečnosti OSN uvalila na Húsíy globální zbrojní embargo od roku 2015. Spojené státy poskytly zpravodajskou a logistickou podporu saúdskoarabské kampani a od doby, kdy administrativa Bidena slíbila stáhnout americkou podporu Saúdské Arábii v Jemenu, oznámila prodej zbraní saúdskoarabské koalici.
Facebook Twitter