Spiritualita
Význam spirituality se vyvíjel a rozšiřoval v průběhu času a lze nalézt různé významy vedle sebe. Tradičně se spiritualita týkala náboženského procesu přetváření, který „má za cíl obnovit původní podobu člověka“, orientovaného na „obraz Boží“ [4] [5], jak to dokládají zakladatelé a posvátné texty světových náboženství. Termín byl používán v raném křesťanství k označení života orientovaného na Ducha svatého [6] a v pozdním středověku se rozšířil tak, že zahrnoval i duševní aspekty života. [7] [8] V moderní době se tento termín rozšířil i do jiných náboženských tradic [9] a rozšířil se tak, že se vztahuje na širší škálu zkušeností, včetně řady ezoterických a náboženských tradic. Moderní užití se týká spíše subjektivního prožívání posvátného rozměru [10] a „nejhlubších hodnot a významů, podle kterých lidé žijí“ [11] [12], často v kontextu odděleném od organizovaných náboženských institucí. [6] To může zahrnovat víru v nadpřirozenou říši za hranicemi běžně pozorovatelného světa, [13] osobní růst, [14] hledání konečného nebo posvátného smyslu, [15] náboženskou zkušenost [16] nebo setkání s vlastním „vnitřním rozměrem“. [17]
Souvislost se spiritualismem
Spiritualismus je víra ve schopnost kontaktovat mrtvé. Spiritualita je širší pojem, který zahrnuje různé duchovní zkušenosti a praktiky, včetně spiritualismu. Spiritualismus se zaměřuje konkrétně na komunikaci s mrtvými, zatímco spiritualita se týká širšího hledání smyslu, účelu a spojení s něčím větším, než je člověk sám.
Tradiční pojetí spirituality
V tradičním pojetí byla spiritualita považována za náboženský proces transformace, jehož cílem bylo „obnovit původní podobu člověka“ [poznámka 2] orientovanou na „obraz Boží“ [4] [5]. To znamenalo život v souladu s božskými zákony a učeními a snahu o osobní růst a svatost.
Moderní pojetí spirituality
V moderní době se pojem spirituality rozšířil a nyní se vztahuje na širší škálu zkušeností a praktik. To zahrnuje:
Subjektivní prožívání posvátného rozměru
Hledání smyslu a účelu života
Osobní růst a seberealizace
Spojení s přírodou a vesmírem
Duchovní praktiky, jako je meditace, jóga a modlitba
Duchovní zkušenosti
Duchovní zkušenosti jsou jádrem spirituality. Mohou zahrnovat:
Pocit spojení s něčím větším, než je člověk sám
Pocit míru, lásky a vděčnosti
Pocit úžasu a transcendence
Změněné stavy vědomí
Setkání s duchovními bytostmi
Duchovní praktiky
Duchovní praktiky jsou způsoby, jak kultivovat spiritualitu a prohloubit duchovní zkušenosti. Mohou zahrnovat:
Modlitba a meditace
Jóga a další tělesné praktiky
Čtení duchovních textů
Služba druhým
Spojení s přírodou
Závěr
Spiritualita je složitý a mnohostranný pojem, který se vyvíjel a rozšiřoval v průběhu času. Zahrnuje různé zkušenosti, praktiky a přesvědčení, které se týkají hledání smyslu, účelu a spojení s něčím větším, než je člověk sám. Ať už je vyjadřována prostřednictvím náboženství, ezoteriky nebo osobních zkušeností, spiritualita zůstává důležitou součástí lidského života.