Kanaan Kanaan byla semitsky mluvící civilizace a oblast jižní Levant v starověkém Blízkém východě v pozdním 2. tisíciletí př. n. l. Kanaan měl významný geopolitický význam v pozdní době bronzové v období Amarna (14. století př. n. l.) jako oblast, kde se sbíhaly nebo překrývaly zájmové sféry egyptské, chetitské, mitanské a asyrské říše. Většina současných znalostí o Kanaanu pochází z archeologických vykopávek v této oblasti na nalezištích, jako jsou Tel Hazor, Tel Megiddo, En Esur a Gezer. Název „Kanaan“ se objevuje v celé Bibli jako zeměpisný pojem spojený se „zaslíbenou zemí“. Etnonymum „Kanaánci“ slouží jako všeobecný etnický pojem zahrnující různé domorodé populace – jak usazené, tak nomádsko-pastevecké skupiny – v celých oblastech jižní Levant nebo Kanaánu. [3] Je to zdaleka nejčastěji používaný etnický termín v Bibli. [4] Biblista Mark Smith s odvoláním na archeologické nálezy naznačuje, „že izraelská kultura se z velké části překrývala s kanaánskou kulturou a vycházela z ní... Stručně řečeno, izraelská kultura byla z velké části kanaánská.“ [5]: 13–14 [6] [7] Název „Kanaánci“ je doložen o mnoho století později jako endonymum lidí, kteří byli později známí starým Řekům od c. 500 př. n. l. jako Féničané, [8] a po emigraci Féničanů a kanaánsky mluvících do Kartága (založeno v 9. století př. n. l.) byl používán také jako sebenenázev Punů (jako „Chanani“) v severní Africe v pozdní antice.
Facebook Twitter