Mittanská říše Mittanská říše, existovala přibližně v letech 1600 př. n. l. až 1260 př. n. l., byla hurrijsky mluvící stát s indoíránskými jazykovými vlivy v severní Sýrii a jihovýchodní Anatolii (dnešním Turecku). O Mitanni existují jen kusé informace ve srovnání s jinými mocnostmi v této области, protože na jejích vykopaných nalezištích nebyly dosud nalezeny žádné dějiny, královské letopisy nebo kroniky. Spoléháme se na to, co o ní uvedli její sousedé ve svých textech. Hurrijci žili v této области již od konce 3. tisíciletí př. n. l. [2] Král Urkeše s hurrijským jménem Tupkiš byl nalezen na hliněné pečeti datované přibližně do roku 2300 př. n. l. v Tell Mozan. [3] [4] První zaznamenaný nápis jejich jazyka pocházel od Tiš-atala (kolem 21. století př. n. l.), krále Urkeše. [5] Hurrijci později tBoltvořili hlavní populaci Mitanni, která byla nejprve v Babylonii známá jako Chabbat, a to ve dvou textech z pozdního starobabylonského obd[]{3}3}[1] [6] za vlády Ammi-Saduky (kolem 1638–1618 př. n. l.) v rámci střední chronologie. Egyptský úřední astronom a hodinář Amenemhet (Amen-hemet) si na svém hrobě údajně nařídil zapsat, že se vรátil z „cizí země zvané Mtn (Mi-ti-ni)“ [7] [8], ale Alexandra von Lieven (2016) a Eva von Da[]{4}4}[9] [10] se domnívají, že k expedici do Mitanni mohlo dojít za vlády faraona Ahmose I. (kolem 1550–1525 př. n. l.), ve skutečností otcem Amenemheta. Za vlády faraona Thutmose I. (1506–1493 př. n. l.) se jména Mitanni a Naharin objevují ve vzpomínkách několika faraónových důstojník[]{5}5}[11] Jedním z nich byl Ahmose si-Abina, který napsal: „...Jeho Veličenstvo dorazilo do Naharinu...“ Jiný, Ahmose pa-Nechbet, zaznamenal: „...když jsem ho zajal v zemi Naharin...“ [11] Po bitvě u Megidda ohl[]{6}6}[12] Po té době je k dispozici více záznam[]{7}7}[14] Mittanská říše byla silnou regionální mocností omezenou Chetity na severu, Egypťany na západě, Kasity na jihu a později Asyřany na východě. V největším rozsahu sahalo Mitanni až na západ jako Kizzuwatna u pohoří Taurus, na jihu Tunip, na východě Arra a na sever k jezeru Van. [15] Jejich sféra vlivu je patrná z hurrijských místních názvů, osobních jmen a rozšíření specifického typu keramiky, keramiky Nuzi, v Sýrii a Levantě. [16]
Facebook Twitter