Sásánovská říše Sásánovská říše, někdy také nazývaná Druhá perská říše nebo Novoperská říše, byla poslední íránskou říší před muslimskými výboji v 7. a 8. století n. l. Byla pojmenována po rodu Sásánovců a trvala přes čtyři století, od roku 224 do roku 651 n. l. Byla tak druhou nejdéle trvající perskou císařskou dynastií po Arsakovcích (Parthská říše). Sásánovská říše vystřídala Parthskou říši a znovu nastolila Peršany jako hlavní mocnost pozdní antiky, po boku jejich sousedního úhlavního rivala, Římské říše (po roce 395 Byzantské říše). Říše skončila arabským dobytím Íránu. Říši založil Ardašír I., íránský vládce, který se dostal k moci poté, co Parthie oslabila v důsledku vnitřních sporů a válek s Římany. Poté, co porazil posledního parthského šáhanšáha Artabana IV. v bitvě u Hormuzganu v roce 224 n. l., založil sásánovskou dynastii a vydal se obnovit dědictví Achaimenovské říše rozšířením íránských držav. V největším územním rozsahu zahrnovala Sásánovská říše celý dnešní Írán a Irák a táhla se od Levanty po indický subkontinent a od jižní Arábie po Kavkaz a Střední Asii. Období sásánovské vlády bylo vrcholem íránské civilizace, charakterizované složitou a centralizovanou vládní byrokracií a oživeným zoroastrismem jako legitimizační a sjednocující silou jejich vlády. Také stavěli velkolepé památky, veřejné stavby a podporovali kulturní a vzdělávací instituce. Kulturní vliv říše se rozšířil daleko za její územní hranice – včetně západní Evropy, Afriky, Číny a Indie – a pomohl utvářet evropské a asijské středověké umění. Po arabských výbojích zajistil vliv sásánovského umění, architektury, hudby, literatury a filozofie na islámskou kulturu šíření íránské kultury, znalostí a myšlenek po celém muslimském světě.
Facebook Twitter