Sichuánská pánev
Sichuánská pánev (čínsky: 四川盆地; pinyin: Sìchuān Péndì), dříve přepisovaná jako Sečuánská pánev, někdy nazývaná Červená pánev, je nížinná oblast v jihozápadní Číně. Je ze všech stran obklopena horami a protéká jí horní tok řeky Jang-c’-ťiang a jeho přítoky. Pánev je ukotvena městem Čcheng-tu, hlavním městem provincie S’-čchuan, na západě a přímo spravovanou obcí Čchung-čching na východě. Díky své relativní rovinatosti a úrodné půdě dokáže uživit populaci více než 100 milionů lidí.
Sichouánská pánev je nejen dominantním geografickým prvkem regionu, ale tvoří také kulturní sféru, která se vyznačuje vlastními jedinečnými zvyky, kuchyní a dialekty. Je proslulá pěstováním rýže a často je považována za obilnici Číny. Ve 21. století se její průmyslová základna rozšiřuje s růstem ve vysoce technologických, leteckých a ropných odvětvích.
Geografie
Sichouánská pánev má rozlohu 229 500 km² a nachází se v jihozápadní Číně. Je obklopena horami, včetně pohoří Qinling na severu, pohoří Daba na severovýchodě, pohoří Wushan na jihovýchodě a pohoří Hengduan na jihozápadě.
Klima
Sichouánská pánev má subtropické podnebí s mírnými zimami a horkými léty. Průměrná roční teplota je 16 °C a průměrné roční srážky jsou 1 000 mm.
Půda
Půda v Sichouánské pánvi je úrodná a vhodná pro zemědělství. Hlavním typem půdy je hnědá půda, která se vyvinula z naplavenin z okolních hor.
Vodní zdroje
Sichouánskou pánví protéká horní tok řeky Jang-c’-ťiang a jeho přítoky, včetně řek Minjiang, Jialingjiang a Wujiang. Pánev má také mnoho jezer, včetně jezera Dongtinghu a jezera Poyanghu.
Vegetace
Vegetace v Sichouánské pánvi je převážně subtropická lesní vegetace. V horách se vyskytují jehličnaté lesy, zatímco v nížinách se vyskytují listnaté lesy.
Divoká zvěř
V Sichouánské pánvi žije široká škála divoké zvěře, včetně pand velkých, opic zlatých a levhartů čínských.
Historie
Sichouánská pánev byla osídlena již od starověku. Byla domovem starověkého království Šu a později se stala součástí čínské říše. V 13. století byla pánev dobyta Mongoly a stala se součástí mongolské říše Jüan. V 17. století se pánev stala součástí říše Čching a v 19. století se stala provincií S’-čchuan. V roce 1949 se pánev stala součástí Čínské lidové republiky.
Ekonomika
Sichouánská pánev je jednou z nejbohatších oblastí v Číně. Je významným centrem zemědělství, průmyslu a cestovního ruchu. Hlavními průmyslovými odvětvími jsou automobilový průmysl, letecký průmysl, petrochemický průmysl a elektronický průmysl.
Kultura
Sichouánská pánev je domovem jedinečné kultury, která se vyznačuje vlastními zvyky, kuchyní a dialekty. Sichouánská kuchyně je známá svou pikantností a je jednou z osmi velkých kuchyní Číny. Sichouánský dialekt je jedním z hlavních dialektů čínštiny a mluví jím více než 100 milionů lidí.
Cestovní ruch
Sichouánská pánev je oblíbeným turistickým cílem. Mezi hlavní turistické atrakce patří:
Velká panda: Sichouánská pánev je domovem největší populace pand velkých na světě.
Hora Emei: Posvátná hora, která je domovem mnoha buddhistických chrámů.
Le Shan: Velká socha Buddhy, která je vytesána do útesu.
Údolí Jiuzhaigou: Národní park s krásnými vodopády a jezery.
Údolí Huanglong: Národní park s barevnými travertinovými terasami.