Sikhote-Alin Sikhote-Alin je pohoří nacházející se v Přímořském a Chabarovském kraji v Rusku. Rozkládá se v délce asi 900 kilometrů severovýchodně od ruského přístavu Vladivostok na pobřeží Tichého oceánu. Nejvyšší vrcholy Nejvyššími vrcholy jsou Tordoki Yani s nadmořskou výškou 2 077 metrů, hora Ko (2 003 metrů) v Chabarovském kraji a hora Anik (1 933 metrů) v Přímořském kraji. Geografie Pohoří Sikhote-Alin se vyznačuje strmými svahy a úzkými údolími. Je pokryto smíšenými lesy, které jsou domovem široké škály flóry a fauny, včetně vzácného amurského tygra. Světové dědictví UNESCO Centrální část pohoří Sikhote-Alin byla v roce 2001 zapsána na Seznam světového dědictví UNESCO. Toto území o rozloze 1,55 milionu hektarů je významné svou nedotčenou přírodou, biologickou rozmanitostí a kulturním dědictvím. Flóra a fauna Lesy Sikhote-Alinu jsou domovem více než 3 000 druhů rostlin, včetně jedle sibiřské, smrku ajanského a břízy mandžuské. V pohoří se také vyskytuje více než 400 druhů ptáků, včetně orla skalního, sokola stěhovavého a datla černého. Mezi savce žijící v Sikhote-Alinu patří amurský tygr, levhart mandžuský, rys ostrovid, jelen sika a medvěd hnědý. Historie Pohoří Sikhote-Alin bylo osídleno lidmi již po tisíce let. Důkazy o lidské činnosti v této oblasti sahají až do doby kamenné. V 19. století se pohoří stalo součástí Ruské říše a bylo osídleno ruskými přistěhovalci. V roce 1947 dopadl na území Sikhote-Alinu železný meteorit, který se rozpadl na více než 100 kusů. Největší z nich váží asi 17 tun a je uložen v moskevském Planetáriu. Ochrana přírody Pohoří Sikhote-Alin je chráněno několika přírodními rezervacemi a národními parky. Největší z nich je Sikhote-Alinská státní přírodní biosférická rezervace, která byla založena v roce 1935. Tyto chráněné oblasti pomáhají zachovat jedinečnou přírodu a biologickou rozmanitost pohoří Sikhote-Alin pro budoucí generace.
Facebook Twitter