Indus Indus je mezinárodní řeka v Asii a transhimálajská řeka v jižní a střední Asii. [7] 3 120 km (1 940 mil) dlouhá řeka pramení v horských pramenech severovýchodně od hory Kailash v západním Tibetu, protéká severozápadně přes spornou oblast Kašmíru, [2] prudce se stáčí doleva po masivu Nanga Parbat a teče jihozápadně přes Pákistán, než se vlévá do Arabského moře poblíž přístavního města Karáčí. [1] [8] Řeka má celkovou rozlohu povodí přibližně 1 120 000 km2 (430 000 čtverečních mil). [4] Její odhadovaný roční průtok je kolem 243 km3 (58 kubických mil), což ji řadí mezi 50 největších řek na světě, pokud jde o průměrný roční průtok. [9] Jejím levobřežním přítokem v Ladaku je řeka Zanskar a jejím levobřežním přítokem v nížinách je řeka Panjnad, která vzniká postupným soutokem pěti pandžábských řek, jmenovitě Chenab, Džihlam, Ravi, Beas a Satladž. Jejími hlavními pravobřežními přítoky jsou řeky Šajok, Gilgit, Kábul, Kurram a Gomal. Řeka, která začíná v horském prameni a je napájena ledovci a řekami v pohořích Himálaj, Karákóram a Hindúkuš, podporuje ekosystémy mírných lesů, nížin a suché krajiny. Severní část údolí Indu s jeho přítoky tvoří pandžábský region jižní Asie, zatímco dolní tok řeky končí velkou deltou v jižní pákistánské provincii Sindh. Řeka byla historicky důležitá pro mnoho kultur v regionu. Ve 3. tisíciletí př. n. l. došlo ke vzestupu civilizace v údolí Indu, hlavní městské civilizace doby bronzové. Ve 2. tisíciletí př. n. l. byl pandžábský region zmíněn v hymnách Rigvédy jako Sapta Sindhu a v náboženských textech Avesta jako Saptha Hindu (oba výrazy znamenají „sedm řek“). Mezi raná historická království, která vznikla v údolí Indu, patří Gandhára a dynastie Ror ze Sauvíry. Řeka Indus se dostala do povědomí západního světa na počátku klasického období, kdy perský král Dareios poslal svého řeckého poddaného Skylaxe z Karyandy, aby řeku prozkoumal, cca. 515 př. n. l.
Facebook Twitter