Horní Mezopotámie Horní Mezopotámie tvoří náhorní plošiny a rozsáhlé sprašové pláně na severozápadě Iráku, severovýchodě Sýrie a jihovýchodě Turecka, v severní části Blízkého východu. Od raných muslimských výbojů v polovině 7. století je region znám pod tradičním arabským názvem al-Džazíra (arabsky: الجزيرة „ostrov“, přepisovaný také jako Djazirah, Djezirah, Jazirah) a syrskou variantou Gāzartā nebo Gozarto (ܓܙܪܬܐ). Řeky Eufrat a Tigris proměňují Mezopotámii téměř v ostrov, protože se spojují v Šatt al-Arab v iráckém guvernorátu Basra a jejich prameny ve východním Turecku leží v těsné blízkosti. Region se rozkládá na jih od anatolských hor, na východ od kopců na levém břehu Eufratu, na západ od hor na pravém břehu Tigridu a zahrnuje planinu Sindžár. Táhne se podél Tigridu až k Samaře a podél Eufratu až k městu Hít v Iráku. Chabúr protéká přes planinu více než 400 km (250 mil) z Turecka na severu a vlévá se do Eufratu. Hlavními sídly jsou Mosul, Dajr az-Zaur, Rakka, al-Hasaka, Diyarbakır a Kámišlí. Západní, syrská část, je v podstatě souvislá se syrským guvernorátem al-Hasaka a je označována jako „syrský obilný koš“. Východní, irácká část, zahrnuje a mírně přesahuje irácký guvernorát Ninive. Na severu zahrnuje turecké provincie Şanlıurfa, Mardin a části provincie Diyarbakır.
Facebook Twitter