Aram (staroaram. ğʿrām; heb. ʾārām; syr. ʾrām) byl historický region zmiňovaný v raných klínopisech a v Bibli, osídlený Aramejci. Oblast se nerozvinula do větší říše, ale skládala se z řady malých států v dnešní Sýrii a severním Izraeli. Některé státy jsou zmíněny ve Starém zákoně, nejvýznamnějším byl Damašek, který zahrnoval většinu Sýrie. Navíc je Aram-Damašek ve Starém zákoně běžně označován jednoduše jako Aram. Po konečném dobytí vzrůstající Novoasyrskou říší v druhé polovině 8. století a také během pozdějších po sobě jdoucích vlád Novo Babylonské říše (612–539 př. n. l.) a Achaimenovské říše (539–332 př. n. l.) ztratila oblast Aramu většinu své suverenity. Během seleukovského období (312–64 př. n. l.) byl zaveden termín Sýrie jako helénistické označení pro tuto oblast. Do začátku 5. století tato praxe začala ovlivňovat také terminologii aramejských církevních a literárních elit a syrské názvy začaly nabývat na frekvenci a přijetí nejen v aramejských překladech řeckých děl, ale také v původních dílech aramejských spisovatelů. Aramejština nakonec nahradila akkadštinu jako lingua franca celého regionu a stala se administrativním a obchodním jazykem několika říší, jako byla Achaimenovská říše a Novo Babylonská říše. Již brzy byla křesťanská Bible přeložena do aramejštiny a ve 4. století se místní aramejský dialekt Edessy (Urhay) vyvinul v literární jazyk, známý jako edesská aramejština (Urhaya).
Facebook Twitter