Arménská vysočina Arménská vysočina leží v blízkosti hranice mezi Íránem a Tureckem. Nejvyšším bodem je hora Ararat v Turecku, která se tyčí do výšky 5 137 m. Vysočina je součástí alpsko-himálajského pásu a její souřadnice jsou 39°42'07'' severní šířky a 44°17'54'' východní délky. Rozsah a zeměpisné souřadnice Arménská vysočina má rozlohu přibližně 400 000 km2. Geograficky se rozkládá mezi Arménií, Ázerbájdžánem, Íránem a Tureckem. Souřadnice středu vysočiny jsou 39°17'01'' severní šířky a 43°22'19'' východní délky. Rozdělení a názvosloví Arménská vysočina se dělí na západní a východní část, které jsou odděleny údolím Araratu, kde se nachází hora Ararat. Západní Arménie se dnes nazývá východní Anatolie a východní Arménie Malý Kavkaz nebo Předkavkazí, historicky Anti-Kavkaz, což znamená "naproti Kavkazu". V době železné byla oblast známá jako Ararat (Urartu, Uruatri, Urashtu). Později byla vysočina nazývána Velká Arménie, která byla ústředním regionem historie Arménů a jednou ze čtyř geopolitických oblastí spojených s Armény, dalšími třemi byly Malá Arménie, Sofene a Kommagene. Vysočinu primárně definuje geografické rozšíření jejích původních obyvatel, Arménů. Před objevením se arménského národa v historických záznamech historici předpokládají, že oblast musela být domovem různých etnických skupin, které se staly homogenními, když se arménský jazyk stal dominantním. Zdá se, že populace arménské vysočiny měla po dobu více než 6 000 let vysokou úroveň regionální genetické kontinuity. Nedávné studie ukázaly, že arménský lid je původní pro arménskou vysočinu a tvoří v regionu výrazný genetický izolát. V antice obývaly oblast také menšiny, jako byli Asyřané, Gruzínci, Řekové, Židé a Íránci. Ve středověku se ve velké míře usadili v arménské vysočině Arabové a zejména Turkmeni a Kurdové. Křesťanské obyvatelstvo západní poloviny regionu bylo vyhlazeno během arménské genocidy (1915-1917), kterou zorganizoval a provedl Výbor pro jednotu a pokrok v rámci své politiky turkifikace. Dnes je východní polovina obývána převážně Armény, Ázerbájdžánci a Gruzínci, zatímco západní polovina je obývána převážně Armény (včetně kryptoarménů a Hemšinů), Kurdy (včetně jezídů a Zazů), Turky a Ázerbájdžánci. Historie Většinu své známé historie byla oblast spravována arménskou šlechtou a státy, ať už jako součást zcela nezávislého arménského státu, jako vazalové nebo jako součást cizího státu. Od 11. století byla vysočina pod vládou různých turkických národů a dynastie Safávců, s kapsami arménské autonomie na místech jako Arcach. Velká část východní Arménie, která byla od 16. století ovládána Safávci, se v roce 1828 stala součástí Ruského impéria a později byla včleněna do Sovětského svazu, zatímco velká část západní Arménie byla pod vládou Osmanské říše a později včleněna do moderního Turecka. Dnes je region rozdělen mezi Arménii, Ázerbájdžán, Írán a Turecko.
Facebook Twitter