Tyana (řecky Τύανα), dříve známá jako Tuwana v období syro-chetitském a Tuwanuwa za Chetitské říše, byla starověké město v anatolském regionu Kappadokie, v dnešním Kemerhisaru v provincii Niğde ve střední Anatolii v Turecku. Bylo hlavním městem luvijsky mluvícího novo-chetitského království v 1. tisíciletí př. n. l.
Historie
Nejstarší stopy lidské činnosti v oblasti Tyany sahají až do neolitu. Město bylo založeno v době bronzové Chetity a stalo se významným centrem chetitské říše. V 12. století př. n. l. se Chetitská říše zhroutila a Tyana se stala hlavním městem novo-chetitského království.
Novo-chetitské království bylo luvijsky mluvícím státem, který ovládal velkou část střední Anatolie. Tyana byla jeho politickým a kulturním centrem. Město vzkvétalo a stalo se jedním z nejdůležitějších měst v regionu.
V 6. století př. n. l. byla Tyana dobyta perskou říší. Peršané vládli městu po více než dvě století, dokud nebyli poraženi Alexandrem Velikým v roce 333 př. n. l.
Po Alexandrově smrti se Tyana stala součástí Seleukovské říše. Seleukovci založili v Tyáně vojenskou kolonii a město se stalo významným centrem helénistické kultury.
V roce 64 př. n. l. byla Tyana dobyta Římany. Římané město přejmenovali na Claudiopolis a udělali z něj hlavní město provincie Kappadokie. Tyana zůstala důležitým městem v římské říši a stala se centrem křesťanství.
V 7. století n. l. byla Tyana dobyta Araby. Arabové město ovládali po více než dvě století, dokud nebyli poraženi Byzantinci v 10. století n. l.
Byzantinci vládli Tyáně po více než čtyři století. Město bylo důležitým centrem byzantské říše a bylo sídlem biskupa.
V roce 1071 n. l. byla Tyana dobyta seldžuckými Turky. Seldžukové město ovládali po více než dvě století, dokud nebyli poraženi Mongoly v roce 1243 n. l.
Mongolové vládli Tyáně po více než století, dokud nebyli poraženi osmanskými Turky v roce 1402 n. l.
Osmanští Turci vládli Tyáně po více než čtyři století. Město bylo důležitým centrem osmanské říše a bylo sídlem paši.
V roce 1923 n. l. se Tyana stala součástí Turecké republiky. Město je dnes malým městem s přibližně 10 000 obyvateli.
Archeologie
Tyana je důležitým archeologickým nalezištěm. V oblasti města bylo nalezeno mnoho pozůstatků z různých období. Mezi nejdůležitější archeologické památky patří:
Akropole: Akropole je nejvyšším bodem města a byla místem starověkého chetitského paláce.
Chrám Apollóna: Chrám Apollóna byl postaven v helénistickém období a byl jedním z nejdůležitějších chrámů v Kappadokii.
Římské lázně: Římské lázně byly postaveny v římském období a byly jedním z největších lázeňských komplexů v Anatolii.
Byzantský kostel: Byzantský kostel byl postaven v byzantském období a byl jedním z největších kostelů v Kappadokii.
Významné osobnosti
Tyana byla rodištěm několika významných osobností, včetně:
Apollónios z Tyany: Apollónios z Tyany byl pythagorejský filozof, který žil v 1. století n. l. Byl známý svými zázračnými schopnostmi a byl považován za jednoho z největších filozofů své doby.
Filostratos z Tyany: Filostratos z Tyany byl řecký sofista, který žil ve 2. století n. l. Byl známý svými životopisy Apollónia z Tyany a dalších pythagorejských filozofů.
Turismus
Tyana je dnes malým městem, ale je oblíbenou turistickou destinací díky svým bohatým dějinám a archeologickým památkám. Mezi nejoblíbenější turistické atrakce patří:
Akropole
Chrám Apollóna
Římské lázně
Byzantský kostel
Muzeum Tyany