Typy sopečných erupcí
Erupce je proces, při kterém se z vulkanického průduchu nebo trhliny uvolňuje láva, tefra (popel, lapilli, sopečné bomby a sopečné bloky) a různé plyny. Vulkanologové rozlišují několik typů sopečných erupcí, které jsou často pojmenovány po slavných sopkách, kde byl tento typ chování pozorován. Některé sopky mohou během období aktivity vykazovat pouze jeden charakteristický typ erupce, zatímco jiné mohou během jedné eruptivní série projevit celou sekvenci typů. Existují tři různé typy erupcí:
Magmatické erupce jsou nejlépe pozorovaným typem erupce. Jsou způsobeny dekompresí plynu v magmatu, který ho pohání vpřed.
Freatické erupce jsou způsobeny přehřátím páry v důsledku těsné blízkosti magmatu. Tento typ nevykazuje žádné magmatické uvolnění, místo toho způsobuje granulaci existující horniny.
Freatomagmatické erupce jsou způsobeny přímou interakcí magmatu a vody, na rozdíl od freatických erupcí, kdy se na povrch nedostane žádné čerstvé magma.
V rámci těchto široce definovaných eruptivních typů existuje několik podtypů. Nejslabší jsou havajské a podmořské, poté strombolské, následované vulkánskými a surtseyskými. Silnější eruptivní typy jsou pelejské erupce, následované pliniovskými erupcemi; nejsilnější erupce se nazývají ultrapliniovské. Subglaciální a freatické erupce jsou definovány svým eruptivním mechanismem a jejich síla se liší.
Důležitým měřítkem síly erupce je Index vulkanické explozivity, logaritmická škála od 0 do 8, která často koreluje s eruptivními typy.