Společnost lovců a sběračů
Společnost lovců a sběračů, někdy nazývaná také tlupa nebo v dřívějším použití horda, je nejjednodušší formou lidské společnosti. Tlupa obecně sestává z malé příbuzenské skupiny, která není větší než rozšířená rodina nebo klan. Všeobecný konsenzus moderní antropologie vidí průměrný počet členů sociální tlupy na nejzákladnější úrovni kočovných společností s obecně maximální velikostí 30 až 50 lidí.
Charakteristika společnosti lovců a sběračů
Společnosti lovců a sběračů se vyznačují následujícími charakteristikami:
Malá velikost: Tlupy jsou obvykle malé, s počtem členů od několika málo až po několik desítek.
Mobilita: Tlupy jsou vysoce mobilní a často se stěhují z místa na místo, aby hledaly potravu a jiné zdroje.
Rovnostářství: V tlupách není žádná formální hierarchie a rozhodování se přijímá konsensem.
Příbuzenské vazby: Členové tlupy jsou obvykle úzce příbuzní a sdílejí společnou kulturu a jazyk.
Získávání obživy: Tlupy získávají obživu lovem, rybolovem a sběrem rostlin.
Organizace společnosti lovců a sběračů
Společnosti lovců a sběračů mají obecně jednoduchou organizaci. Většina rozhodnutí se přijímá konsensem a neexistuje žádná formální hierarchie. Členové tlupy jsou si rovni a všichni mají možnost podílet se na rozhodování.
V některých tlupách však mohou existovat určité formy vedení. Například některé tlupy mohou mít náčelníka nebo šamana, který poskytuje vedení a radu. Vedení však není autoritativní a náčelník nebo šaman musí získat souhlas tlupy, aby mohl přijímat rozhodnutí.
Ekonomika společnosti lovců a sběračů
Ekonomika společnosti lovců a sběračů je založena na získávání obživy. Tlupy získávají potravu lovem, rybolovem a sběrem rostlin. Jsou vysoce závislé na životním prostředí a jejich způsob života je úzce spjat s přírodními zdroji.
Společnosti lovců a sběračů nemají peníze ani trhy. Místo toho praktikují výměnný obchod a sdílejí zdroje. Členové tlupy si vzájemně pomáhají při hledání potravy a dalších zdrojů a dělí se o to, co najdou.
Sociální vztahy ve společnosti lovců a sběračů
Sociální vztahy ve společnosti lovců a sběračů jsou úzce spjaty s příbuzenskými vazbami. Členové tlupy jsou obvykle úzce příbuzní a sdílejí společnou kulturu a jazyk. Příbuzenské vztahy jsou důležité pro organizaci tlupy a určují role a odpovědnosti jejích členů.
Společnosti lovců a sběračů jsou obecně egalitářské a mezi členy tlupy neexistují žádné formální rozdíly ve statutu. Všichni členové mají stejnou příležitost podílet se na rozhodování a mají přístup ke stejným zdrojům.
Politický systém společnosti lovců a sběračů
Společnosti lovců a sběračů nemají formální politický systém. Rozhodnutí se přijímají konsensem a neexistuje žádná centralizovaná autorita. V některých tlupách však mohou existovat určité formy vedení, jako je náčelník nebo šaman. Tito vůdci však nemají absolutní moc a jejich autorita je založena na jejich znalostech, zkušenostech a schopnosti získávat souhlas tlupy.
Náboženské víry společnosti lovců a sběračů
Náboženské víry společnosti lovců a sběračů jsou často animistické a zahrnují víru v duchy a nadpřirozené bytosti. Tlupy často praktikují rituály a obřady, aby si zajistily přízeň duchů a zajistily úspěch při lovu a sběru.
Společnosti lovců a sběračů v současnosti
Společnosti lovců a sběračů existovaly po většinu lidské historie. V dnešním světě však zbývá jen několik společností lovců a sběračů, které žijí tradičním způsobem života. Tyto společnosti se nacházejí v izolovaných oblastech světa, jako jsou amazonský prales, africká poušť a australský vnitrozemí.
Společnosti lovců a sběračů jsou ohroženy modernizací a globalizací. Jejich tradiční způsob života je ohrožen ztrátou půdy, těžbou přírodních zdrojů a šířením nemocí. Mnoho společností lovců a sběračů bylo nuceno přizpůsobit se modernímu světu a přijmout nový způsob života.