Tiskařský lis Tiskařský lis je mechanické zařízení, které aplikuje tlak na potištěný povrch spočívající na tiskovém médiu (jako je papír nebo látka), čímž přenáší inkoust. Znamenal dramatické zlepšení oproti dřívějším tiskovým metodám, při kterých se na látku, papír nebo jiné médium opakovaně nanášel štětcem nebo třel inkoust, aby se dosáhlo přenosu inkoustu, a urychlil tento proces. Tiskařský lis se obvykle používá pro texty, jeho vynález a celosvětové rozšíření bylo jednou z nejvlivnějších událostí druhého tisíciletí. Kolem roku 1440 v Německu vynalezl zlatník Johannes Gutenberg knihtisk, který odstartoval tiskovou revoluci. Tiskařský lis s pohyblivými písmeny byl zkonstruován podle návrhu stávajících šroubových lisů a jediný renesanční tiskařský lis s pohyblivými písmeny mohl vyprodukovat až 3 600 stran za pracovní den, ve srovnání se čtyřiceti stranami při ručním tisku a několika stranami při ručním opisování. Gutenbergova nově navržená ruční forma umožnila přesnou a rychlou výrobu kovových pohyblivých typů ve velkém množství. Jeho dva vynálezy, ruční forma a tiskařský lis s pohyblivými písmeny, společně drasticky snížily náklady na tisk knih a dalších dokumentů v Evropě, zejména u kratších tiskových nákladů. Nález z roku 2015 přinesl důkazy o sbornících, jak tvrdil rozsáhlý výzkum, vytištěných v letech 1444–1446, které byly pravděpodobně přiřazeny Procopiovi Waldvogelovi. Z Mohuče se tiskařský lis s pohyblivými písmeny rozšířil během několika desetiletí do více než dvou set měst v tuctu evropských zemí. Do roku 1500 již tiskařské lisy v provozu po celé západní Evropě vyprodukovaly více než dvacet milionů svazků. V 16. století, kdy se lisy šířily dále, se jejich produkce desetinásobně zvýšila na odhadovaných 150 až 200 milionů kopií. V polovině 17. století dorazily první tiskařské lisy do koloniální Ameriky v reakci na rostoucí poptávku po bibli a jiné náboženské literatuře. Provozování lisu se stalo synonymem pro podnikání v oblasti tisku a propůjčilo své jméno novému prostředku vyjadřování a komunikace, „lisu“. Příchod mechanického knihtisku s pohyblivými písmeny v Evropě v renesanci zahájil éru masové komunikace, která trvale změnila strukturu společnosti. Relativně neomezený oběh informací a (revolučních) myšlenek překračoval hranice, zaujal masy v reformaci a ohrožoval moc politických a náboženských autorit. Prudký nárůst gramotnosti prolomil monopol gramotné elity na vzdělávání a učení a posílil vznikající střední třídu. V celé Evropě vedlo rostoucí kulturní sebeuvědomění jejích obyvatel ke vzestupu proto-nacionalismu a urychlilo rozvoj evropských národních jazyků na úkor latiny jako lingua franca. V 19. století umožnila náhrada ručně ovládaného lisu ve stylu Gutenberga parními rotačními lisy tisk v průmyslovém měřítku.
Facebook Twitter