Kultura rukopisů Kultura rukopisů je kultura, která spoléhá na ručně psané rukopisy k ukládání a šíření informací. Je to fáze, kterou prošla většina rozvinutých kultur mezi ústní kulturou a kulturou tisku. Evropa vstoupila do této fáze v klasickém starověku. V raně středověké kultuře rukopisů mniši ručně opisovali rukopisy. Neopisováli pouze náboženské texty, ale také celou řadu dalších textů, včetně textů o astronomii, herbářích a bestiářích. Kultura středověkých rukopisů se zabývá přechodem rukopisů z klášterů na trh ve městech a vznikem univerzit. Kultura rukopisů ve městech vytvářela pracovní místa spojená s výrobou a obchodem s rukopisy a obvykle byla regulována univerzitami. Pozdní kultura rukopisů byla charakterizována touhou po jednotnosti, dobře uspořádaném a pohodlném přístupu k textu obsaženému v rukopisu a snadném čtení nahlas. Tato kultura vznikla z Čtvrtého lateránského koncilu (1215) a vzestupu Devotio Moderna. Zahrnovala změnu materiálů (přechod z pergamenu na papír) a byla předmětem nápravy tiskem, na který však také měla vliv.
Facebook Twitter