Muslimský svět Definice Termín muslimský svět a islámský svět se běžně vztahuje k islámské komunitě, která je také známá jako Ummah. Ta zahrnuje všechny, kteří vyznávají náboženské přesvědčení, politiku a zákony islámu[1] nebo žijí ve společnostech, kde se islám praktikuje.[2][3] V moderním geopolitickém smyslu se tyto termíny vztahují na země, kde je islám rozšířený, ačkoli neexistují žádná dohodnutá kritéria pro zařazení.[4][3] Alternativou pro tento význam je často používaný termín země s muslimskou většinou.[5] Historie Historie muslimského světa trvá přibližně 1 400 let a zahrnuje řadu sociopolitických událostí a pokroků v umění, vědě, medicíně, filozofii, právu, ekonomice a technologii během zlatého věku islámu. Všichni muslimové hledají vedení v Koránu a věří v prorockou misi islámského proroka Mohameda, ale neshody v dalších otázkách vedly ke vzniku různých náboženských škol myšlení a sekt v rámci islámu.[6] Islámské výboje, které vyvrcholily v založení arabské říše na třech kontinentech (Asie, Afrika a Evropa), obohatily muslimský svět a vytvořily ekonomické předpoklady pro vznik této instituce díky důrazu kladenému na islámské učení.[7] V moderní době se většina muslimského světa dostala pod evropskou koloniální nadvládu. Národní státy, které vznikly v postkoloniální éře, přijaly různé politické a ekonomické modely a byly ovlivněny jak sekulárními, tak náboženskými trendy.[8] Současnost K roku 2013 byl kombinovaný HDP (nominální) 60 zemí s muslimskou většinou 5,7 bilionu USD.[9] K roku 2016 přispěly 8 % k celkovému světovému HDP.[10] V roce 2020 měla ekonomika Organizace islámské spolupráce, která se skládá z 57 členských států, kombinovaný HDP (PPP) ve výši 24 bilionů USD, což odpovídá přibližně 18 % světového HDP, nebo 30 bilionů USD s 5 pozorovatelskými státy OIC, což odpovídá přibližně 22 % světového HDP. K roku 2020 bylo 2,18 miliardy nebo více než 25 % světové populace muslimů.[11] V roce 2023 již populace muslimů po celém světě přesáhla 2 miliardy.[12] Podle procenta celkové populace v regionu, která se považuje za muslimskou, je to 91 % na Blízkém východě - severní Africe (MENA),[13] 89 % ve střední Asii,[14] 40 % v jihovýchodní Asii,[15] 31 % v jižní Asii,[16][17] 30 % v subsaharské Africe,[18] 25 % v Asii, 1,4 % v Oceánii,[19][20] 6 % v Evropě[21] a 1 % v Americe.[22][23][24][25] Náboženské směry Většina muslimů patří k jedné ze dvou denominací: sunnitský islám (87-90 %)[26] a šíitství (10-13 %).[27] Existují však i další denominace v menších skupinách, jako je ibádismus (především v Ománu). Muslimové, kteří nepatří, neidentifikují se nebo nemohou být snadno zařazeni do jedné z identifikovatelných islámských škol a větví, jsou známí jako niedenominační muslimové.[28][29][30][31] Geografické rozložení Asi 13 % muslimů žije v Indonésii, největší zemi s muslimskou většinou;[32] 31 % muslimů žije v jižní Asii,[33] největší populace muslimů na světě;[34] 20 % na Blízkém východě - severní Africe,[35] kde je to dominantní náboženství;[36] a 15 % v subsaharské Africe a západní Africe (především v Nigérii).[37] Muslimové tvoří naprostou většinu ve střední Asii,[38] většinu na Kavkaze,[39][40] a jsou rozšířeni v jihovýchodní Asii.[41] Indie má největší muslimskou populaci mimo země s muslimskou většinou.[42] Pákistán, Bangladéš, Írán a Egypt jsou domovem druhé, čtvrté, šesté a sedmé největší muslimské populace na světě. Významné muslimské komunity se nacházejí také v Americe, Rusku, Indii, Číně a Evropě.[43][44][45] Růst a vývoj Islám je nejrychleji rostoucí velké náboženství na světě, částečně kvůli jejich vysoké porodnosti.[46][47][48][49] Čína má třetí největší muslimskou populaci mimo země s muslimskou většinou, zatímco Rusko má pátou největší muslimskou populaci. Nigérie má největší muslimskou populaci v Africe, zatímco Indonésie má největší muslimskou populaci v Asii.
Facebook Twitter