Konzervace a restaurování vitráží Konzervace vitráží se týká ochrany a uchování historických vitráží pro současné i budoucí generace. Zahrnuje všechny kroky věnované prevenci, zmírnění nebo zvrácení procesů zhoršování, které ovlivňují takové skleněné výrobky a následně brání jednotlivcům v přístupu k nim a jejich ocenění jako součásti světového kulturního dědictví. Funguje jako součást rozsáhlejších praktik ochrany kulturního dědictví (konzervace-restaurování) a památkové péče. Vitráže jsou oceňovány jako jedna z nejkrásnějších a nejzajímavějších forem architektonické výzdoby; jsou však také jednou z nejzranitelnějších (Brown et al. 2002, xi). Samotná struktura skla, barva nebo lazura použitá k její výzdobě a dokonce i kovový rám používaný k držení návrhu pohromadě jsou ohroženy zhoršením a pravděpodobně budou vyžadovat konzervátorské práce, aby byla zajištěna jejich dlouhodobá životnost. Historické zasklení je vystaveno poškození způsobenému neustálým vystavením znečištění a živlům, kromě toho, co vyplývá z vlastních problémů, jako je vrozená křehkost skla a případná chemická nestabilita použitých materiálů (Brown et al. 2002, xi; Rauch 2004). K zhoršení nedochází vždy postupně a může také nastat náhle a katastroficky v důsledku přírodních katastrof (např. požár, extrémní počasí), nehod (např. nesprávná manipulace, odstranění nebo ošetření) nebo úmyslného poškození (např. vandalismus) (Brown et al. 2002, xi; Vogel et al. 2007). Vzhledem k choulostivé povaze materiálů a nevyčíslitelné historické a estetické hodnotě vitrážových prací by měly být všechny ošetření naplánovány a provedeny profesionálními restaurátory a řemeslníky, kteří byli speciálně vyškoleni v zvláštnostech média. Zatímco zachování je společnou odpovědností všech zúčastněných, včetně návštěvníků, správců a dalších zainteresovaných stran, je nezbytné, aby byli konzultováni odborníci, aby byla zajištěna trvalá integrita fyzických materiálů a jejich přidružený význam. Z tohoto důvodu by všechny projekty měly začít konzervátorským plánem, který zahrnuje výzkum témat, jako jsou dějiny oken nebo budovy, použité materiály a minulé úpravy, jako klíčový prvek všech konzervátorských rozhodnutí. Typ použité konzervátorské metody by měl odrážet tento výzkum i potřeby budovy jako celku a měl by být vždy zdokumentován pro budoucí referenci (CVMA 2004). Informace o vzniku, konstrukci a historii vitrážových oken naleznete v části Vitráže.
Facebook Twitter