Domorodé duševní vlastnictví Domorodé duševní vlastnictví je termín používán v národním i mezinárodním měřítku pro označení duševního vlastnictví, které je „společně vlastněno“ různými domorodými náody a v širším slova smyslu jejich zákonná práva na ochranu takového specifického vlastnictví. Toto vlastnictví zahrnuje kulturní znalosti jejich skupin a mnoho aspektů jejich kulturního dědictví a znalostí, včetně těch, které jsou uchovávané v ústní historii. V Austrálii se často používá termín domorodé kulturní a duševní vlastnictví (ICIP). Od konce 20. století proběhlo několik snah o poskytnutí určité právní ochrany duševního vlastnictví v kolonizovaných zemích, včetně řady prohlášení vydaných na různých shromážděních domorodých národů. Světová organizace duševního vlastnictví (WIPO) byla vytvořena v roce 1970 s cílem podporovat a chránit duševní vlastnictví po celém světě spolprací se zeměmi i mezinárodními organizacemi. Prohlášení OSN o právech domorodých národů (UNDRIP), které v roce 2007 podepsalo 144 zemí, obsahuje několik doložek týkajícím se konkrétně ochrany duševního vlastnictví domorodých národů. Spory týkající se duševního vlastnictví zahrnují několik kauz týkajícím se maorského národa na Novém Zélandu.
Facebook Twitter