Kinemacolor byl prvním úspěšným barevným filmovým procesem. Používal se komerčně v letech 1909 až 1915 a vynalezl jej George Albert Smith v roce 1906. Byl to dvoubarevný aditivní barevný proces, který fotografoval černobílý film za střídavými červeno-oranžovými a modro-zelenými filtry a promítal je přes červené a zelené filtry. Byl několikrát předveden v roce 1908 a poprvé představen veřejnosti v roce 1909. Od roku 1909 byl tento proces známý a registrovaný jako Kinemacolor a byl uváděn na trh společností Charlese Urbana Natural Color Kinematograph Company, která prodávala licence Kinemacolor po celém světě. Technický proces Kinemacolor byl aditivní barevný proces, což znamená, že barvy byly vytvořeny přidáním světla různých vlnových délek. Proces používal dvě černobílé filmy, které byly střídavě exponovány za červeno-oranžovým a modro-zeleným filtrem. Tyto filmy byly poté vyvolány a obarveny odpovídajícími doplňkovými barvami (modro-zelenou a červeno-oranžovou). Při projekci byly oba filmy promítány současně přes odpovídající barevné filtry. Světlo z červeno-oranžového filmu procházelo červeným filtrem a světlo z modro-zeleného filmu procházelo zeleným filtrem. Tím vznikl barevný obraz, který se promítal na plátno. Výhody a nevýhody Kinemacolor měl oproti předchozím barevným filmovým procesům řadu výhod. Byl relativně jednoduchý na použití a nevyžadoval složité vybavení. Byl také poměrně přesný a dokázal reprodukovat širokou škálu barev. Kinemacolor však měl také některé nevýhody. Byl poměrně drahý a vyžadoval použití dvou projektorů. Navíc byl proces náchylný k blikání a barevným posunům. Historický význam Kinemacolor byl prvním komerčně úspěšným barevným filmovým procesem a hrál důležitou roli ve vývoji barevné kinematografie. Přestože byl později nahrazen jinými, dokonalejšími procesy, zůstává významným mezníkem v historii filmu.
Facebook Twitter