HDCAM
HDCAM (High Definition Camcorder) je profesionální formát videokazet pro záznam digitálního videa ve vysokém rozlišení. Byl představen v roce 1997 společností Sony a stal se rozšířeným formátem pro záznam a produkci videa ve vysílacích společnostech a filmovém průmyslu.
Technické parametry
HDCAM využívá kompresi obrazu pomocí diskrétní kosinové transformace (DCT) v poměru 3:1:1. Záznam probíhá v rozlišení 1440 × 1080, které je kompatibilní se standardem 1080i. Pozdější modely přidaly progresivní režimy 24p a 23,976 PsF (Progressive Segmented Frame).
Kodek HDCAM používá obdélníkové pixely, takže zaznamenaný obsah 1440 × 1080 je při přehrávání přepočítán na 1920 × 1080. Bitová rychlost zaznamenaného videa je 144 Mb/s.
Zvuk je zaznamenáván ve čtyřech kanálech pomocí digitálního zvuku AES3 s 20bitovým rozlišením a vzorkovací frekvencí 48 kHz.
HDCAM kazety byly vyráběny ve dvou velikostech: malé a velké. Malá kazeta používala stejný tvarový faktor jako původní Betamax.
Konkurence
Hlavním konkurentem HDCAM byl formát DVCPRO HD nabízený společností Panasonic. Ten využíval podobný kompresní algoritmus a bitové rychlosti v rozmezí od 40 Mb/s do 100 Mb/s v závislosti na snímkové frekvenci.
Standardizace
HDCAM je standardizován jako SMPTE 367M, známý také jako SMPTE D-11.
Současné použití
Podobně jako většina formátů videokazet, ani HDCAM již není široce používán. Byl nahrazen paměťovými kartami, diskovými záznamovými formáty a SSD. Přesto společnost Sony stále vyrábí nové pásky HDCAM.
Výhody
Vysoké rozlišení (1080i)
Kompatibilita s 1080i a progresivními režimy
Vysoká bitová rychlost (144 Mb/s)
Dobrá kvalita zvuku
Kompaktní velikost (malé kazety)
Nevýhody
Komprese obrazu s poměrem 3:1:1
Obdélníkové pixely
Vyšší cena než jiné formáty
Stále nižší dostupnost