Panorámování (kamery)
V kinematografii a fotografii znamená panorámování otáčení statické nebo videokamery horizontálně z pevné polohy. Tento pohyb je podobný pohybu člověka, když otáčí hlavou na krku zleva doprava. Ve výsledném obrazu se zdá, že pohled „prochází“ kolem diváka, protože se na jedné straně obrazovky objevuje nový materiál a vystupuje z druhé strany, i když perspektivní linie odhalují, že celý obraz je viděn z pevného úhlu pohledu.
Termín panorámování je odvozen od slova panorama, což naznačuje rozsáhlý pohled, který přesahuje pohled, a nutí diváka otočit hlavu, aby vše pojal. Panorámování je tedy prostředkem k postupnému odhalování a začleňování mimoobrazového prostoru do obrazu.
Typy panorámování
Existují dva hlavní typy panorámování:
Horizontální panorámování: Kamera se otáčí zleva doprava nebo naopak.
Vertikální panorámování: Kamera se otáčí nahoru nebo dolů.
Techniky panorámování
Existuje několik různých technik panorámování, které lze použít k dosažení různých efektů:
Plynulé panorámování: Kamera se otáčí plynule a rovnoměrně, což vytváří hladký a plynulý pohyb.
Skokové panorámování: Kamera se otáčí v krátkých, trhaných pohybech, což vytváří efekt „start-stop“.
Tilt-shift panorámování: Kamera se otáčí a zároveň se naklání, což vytváří efekt miniaturního světa.
Použití panorámování
Panorámování lze použít k dosažení řady různých efektů ve filmu a fotografii, včetně:
Odhalení mimoobrazového prostoru: Panorámování lze použít k postupnému odhalování nových částí scény, čímž se vytváří napětí a očekávání.
Sledování pohybujících se objektů: Panorámování lze použít ke sledování pohybujících se objektů, čímž se udržuje divákova pozornost zaměřená na ně.
Vytváření dynamiky: Panorámování lze použít k vytvoření pocitu pohybu a dynamiky ve statické scéně.
Vytváření hloubky: Panorámování lze použít k vytvoření pocitu hloubky ve scéně, což divákům umožňuje prozkoumat různé plány.
Závěr
Panorámování je všestranná technika, která se používá v kinematografii a fotografii k dosažení různých efektů. Lze jej použít k odhalení mimoobrazového prostoru, sledování pohybujících se objektů, vytváření dynamiky a vytváření hloubky.