Zoomování (filmařství) Zoomování je technika používaná ve filmařství a televizní produkci, při které se mění ohnisková vzdálenost zoomového objektivu (a tím i úhel záběru) během natáčení záběru. Tato technika se také nazývá zoom. Tato technika umožňuje během záběru přecházet ze záběru detailu na široký záběr (nebo naopak), což poskytuje filmaři určitou míru volnosti. Na rozdíl od změn polohy kamery však zoomování nemění perspektivu (relativní velikosti blízkých a vzdálených objektů); pouze zvětšuje nebo zmenšuje velikost celého obrazu jako celku. Zoomování lze provádět buď směrem k delším ohniskovým vzdálenostem, což vytváří efekt "zoom in": Zobrazovaný objekt se pak zvětší a na filmu je vidět méně objektů. Nebo se provádí směrem ke kratším ohniskovým vzdálenostem, což vytváří efekt "zoom out": Zobrazovaný objekt se zmenší a do záběru se dostane více objektů. Rychlost zoomování umožňuje další míru filmařské volnosti. V kombinaci s pojezdem kamery je možné vytvořit efekt zoomování s pojezdem. Mezi pozoruhodné kinematografické příklady použití pomalého zoomování patří film Barry Lyndon z roku 1975 od Stanleyho Kubricka, film Stalker z roku 1979 od Andreje Tarkovského a film Sátántangó z roku 1994 od Bély Tarra.
Facebook Twitter