Ventriloquismus je divadelní představení, ve kterém člověk (břichomluvec) mluví takovým způsobem, že se zdá, že jeho hlas vychází z jiného místa, obvykle prostřednictvím loutky známé jako „loutka“. Akt břichomluvectví je břichomluvení a schopnost to dělat se v angličtině běžně nazývá schopnost „házet“ svůj hlas.
Břichomluvectví je staré umění, jehož počátky sahají až do starověkého Egypta. Nejstarší známé břichomluvecké loutky byly nalezeny v hrobce egyptského kněze jménem Renisenb. Tyto loutky byly vyrobeny ze dřeva a měly pohyblivé hlavy a končetiny. Břichomluvectví bylo v Egyptě populární formou zábavy a bylo často používáno k vyprávění příběhů a kabaretních představení.
Břichomluvectví se rozšířilo do Řecka a Říma, kde bylo také populární formou zábavy. Řecký filozof Platón napsal o břichomluvectví ve svém dialogu Faidros. V Římě bylo břichomluvectví používáno k vyprávění příběhů, kabaretních představení a k náboženským obřadům.
Ve středověku bylo břichomluvectví často spojováno s čarodějnictvím a okultismem. Břichomluvecké loutky byly často používány k vyvolávání duchů a k provádění magických rituálů. Břichomluvectví bylo také používáno k vyprávění příběhů a kabaretních představení.
V renesanci bylo břichomluvectví opět populární formou zábavy. Břichomluvecké loutky byly často používány k vyprávění příběhů, kabaretních představení a k satirickým účelům. Břichomluvectví bylo také používáno k vyučování a k šíření náboženských myšlenek.
V 18. století se břichomluvectví stalo profesionální formou zábavy. Břichomluvecké loutky byly často používány k vyprávění příběhů, kabaretních představení a k satirickým účelům. Břichomluvectví bylo také používáno k vyučování a k šíření náboženských myšlenek.
V 19. století se břichomluvectví stalo velmi populární formou zábavy. Břichomluvecké loutky byly často používány k vyprávění příběhů, kabaretních představení a k satirickým účelům. Břichomluvectví bylo také používáno k vyučování a k šíření náboženských myšlenek.
Ve 20. století se břichomluvectví stalo populární formou zábavy pro děti. Břichomluvecké loutky byly často používány k vyprávění příběhů, kabaretních představení a k satirickým účelům. Břichomluvectví bylo také používáno k vyučování a k šíření náboženských myšlenek.
Dnes je břichomluvectví stále populární formou zábavy. Břichomluvecké loutky jsou často používány k vyprávění příběhů, kabaretních představení a k satirickým účelům. Břichomluvectví je také používáno k vyučování a k šíření náboženských myšlenek.
Existuje mnoho různých typů břichomluveckých loutek. Některé z nejběžnějších typů zahrnují:
Loutky na ruce: Tyto loutky jsou navrženy tak, aby je břichomluvec ovládal jednou rukou. Obvykle mají pohyblivou hlavu a končetiny.
Loutky na tyči: Tyto loutky jsou navrženy tak, aby je břichomluvec ovládal pomocí tyčí. Obvykle mají pohyblivou hlavu a končetiny.
Loutky na šňůře: Tyto loutky jsou navrženy tak, aby je břichomluvec ovládal pomocí šňůr. Obvykle mají pohyblivou hlavu a končetiny.
Ventriloquistské loutky: Tyto loutky jsou navrženy tak, aby je břichomluvec ovládal pomocí své hlasivky. Obvykle mají pohyblivou hlavu a končetiny.
Břichomluvectví je obtížné umění, které vyžaduje hodně cviku. Břichomluvec musí být schopen ovládat své hlasivky a pohyby loutky tak, aby se zdálo, že loutka mluví sama. Břichomluvec musí být také schopen vytvářet různé hlasy a osobnosti pro své loutky.
Břichomluvectví je skvělý způsob, jak pobavit publikum. Břichomluvecké loutky mohou být použity k vyprávění příběhů, kabaretních představení a k satirickým účelům. Břichomluvectví je také skvělý způsob, jak naučit se nové věci a rozšířit své obzory.