Rytmus Rytmus (z řeckého ῥυθμός, rhythmos, „jakýkoli pravidelný opakující se pohyb, symetrie“ [1]) obecně znamená „pohyb vyznačující se pravidelným sledem silných a slabých prvků nebo opačných či odlišných podmínek“. [2] Tento obecný význam pravidelného opakování nebo vzoru v čase se může vztahovat na širokou škálu cyklických přírodních jevů, které mají periodicitu nebo frekvenci od mikrosekund po několik sekund (jako je riff v rockové písni); na několik minut nebo hodin, nebo v nejextrémnějším případě dokonce po mnoho let. Rytmus souvisí s pulsem, metrem a údery, ale odlišuje se od nich: Rytmus lze definovat jako způsob, jakým jsou jeden nebo více nepřízvučných úderů seskupeny ve vztahu k přízvučnému úderu. ... Rytmickou skupinu lze pochopit pouze tehdy, když jsou její prvky odlišeny od sebe, rytmus...vždy zahrnuje vzájemný vztah mezi jediným, přízvučným (silným) úderem a jedním nebo dvěma nepřízvučnými (slabými) údery. [3] Ve vystupujících uměních je rytmus načasování událostí v lidském měřítku; hudebních zvuků a ticha, které se vyskytují v čase, kroků tance nebo metru mluveného jazyka a poezie. V některých vystupujících uměních, jako je hip hopová hudba, je rytmický přednes textů jedním z nejdůležitějších prvků stylu. Rytmus se může vztahovat také na vizuální prezentaci, jako „časovaný pohyb prostorem“ [4] a společný jazyk vzoru spojuje rytmus s geometrií. Například architekti často mluví o rytmu budovy a odkazují na vzory v rozmístění oken, sloupů a dalších prvků fasády. V posledních letech se rytmus a metrum staly důležitou oblastí výzkumu mezi hudebními vědci. Mezi nedávné práce v těchto oblastech patří knihy Mauryho Yestona, [5] Freda Lerdahla a Raye Jackendoffa, [6] Jonathana Kramera, Christophera Hastyho, [7] Godfrieda Toussainta, [8] Williama Rothsteina, [9] Joela Lestera, [10] a Guerina Mazzola.
Facebook Twitter