Symetrie v biologii Symetrie v biologii se vztahuje k symetrii pozorované u organismů, včetně rostlin, živočichů, hub a bakterií. Vnější symetrie lze snadno pozorovat pouhým pohledem na organismus. Například lidská tvář má rovinu symetrie uprostřed nebo šišky jehličnanů vykazují zřetelný symetrický spirálovitý vzor. Vnitřní rysy mohou také vykazovat symetrii, například trubice v lidském těle (odpovědné za transport plynů, živin a odpadních látek), které jsou válcovité a mají několik rovin symetrie. Biologickou symetrii lze chápat jako vyvážené rozložení duplicitních částí těla nebo tvarů v těle organismu. Je důležité si uvědomit, že na rozdíl od matematiky je symetrie v biologii vždy přibližná. Například rostlinné listy – i když jsou považovány za symetrické – se při přeložení na polovinu zřídka přesně shodují. Symetrie je jednou z tříd vzorů v přírodě, kde dochází k téměř opakování prvku vzoru buď odrazem, nebo rotací. Zatímco houby a placozoa představují dvě skupiny živočichů, které nevykazují žádnou symetrii (tj. jsou asymetrické), tělní plány většiny mnohobuněčných organismů vykazují a jsou definovány určitou formou symetrie. Existuje pouze několik typů symetrie, které jsou možné v tělních plánech. Jedná se o radiální (válcovou), dvoustrannou, dvoustrannou a kulovou symetrii. I když klasifikace virů jako „organismů“ zůstává kontroverzní, viry také obsahují ikosaedrickou symetrii. Důležitost symetrie je ilustrována skutečností, že skupiny živočichů byly tradičně definovány podle tohoto znaku v taxonomických seskupeních. Radiata, živočichové s radiální symetrií, tvořili jednu ze čtyř větví Georgese Cuviera v klasifikaci živočišné říše. Mezitím je Bilateria taxonomické seskupení, které se používá dodnes k reprezentaci organismů s embryonální dvoustrannou symetrií.
Facebook Twitter