Jáva je jedním z Velkých Sundských ostrovů v Indonésii. Na jihu hraničí s Indickým oceánem a na severu s Jávským mořem. S populací 151,6 milionu obyvatel je Jáva nejlidnatějším ostrovem na světě, kde žije přibližně 56 % indonéské populace.[3] Hlavní město Indonésie, Jakarta, leží na severozápadním pobřeží Jávy. Mnoho z nejznámějších událostí v indonéských dějinách se odehrálo na Jávě. Bylo centrem mocných hinduisticko-buddhistických říší, islámských sultanátů a jádrem koloniálních Nizozemských východních Indií. Jáva byla také centrem indonéského boje za nezávislost ve 30. a 40. letech 20. století. Jáva dominuje Indonésii politicky, ekonomicky a kulturně. Čtyři z osmi indonéských světových dědictví UNESCO se nacházejí na Jávě: Národní park Ujung Kulon, chrám Borobudur, chrám Prambanan a naleziště Sangiranského pračlověka. Jáva, která vznikla sopečnou erupcí v důsledku geologického podsouvání Australské desky pod Sundskou desku, je 13. největším ostrovem na světě a pátým největším v Indonésii s rozlohou asi 138 800 kilometrů čtverečních (53 600 čtverečních mil). Řetěz sopečných hor tvoří páteř ostrova ve směru východ-západ. Na ostrově se mluví čtyřmi hlavními jazyky: jávština, sundština, madurština a betawi. Nejrozšířenější jsou jávština a sundština.[4] Etnickými skupinami původními pro ostrov jsou Jávánci ve střední a východní části a Sundánci v západních částech. Madurci ve východním výběžku Jávy jsou přistěhovalci z ostrova Madura, zatímco Betawi v hlavním městě Jakartě jsou hybridy z různých etnických skupin v Indonésii. Většina obyvatel je dvojjazyčná a mluví indonéštinou (úředním jazykem Indonésie) jako svým prvním nebo druhým jazykem. Zatímco většina obyvatel Jávy jsou muslimové, populace Jávy zahrnuje lidi různých náboženských vyznání, etnik a kultur.[5] Jáva je rozdělena do čtyř správních provincií: Banten, Západní Jáva, Střední Jáva a Východní Jáva a dvou zvláštních oblastí, Jakarty a Yogyakarty.
Facebook Twitter