Bengálština Původ Bengálština je indoevropský jazyk původem z Bengálska v jižní Asii. Mluvčí V roce 2017 mělo bengálštinu jako svůj rodný jazyk asi 234 milionů lidí a dalších 39 milionů ji používalo jako druhý jazyk. Je šestým nejrozšířenějším rodným jazykem a sedmým nejrozšířenějším jazykem na světě podle počtu mluvčích. Úřední jazyk Bengálština je úředním jazykem Bangladéše, Západního Bengálska a Tripury v Indii. Je také úředním jazykem údolí Barak v Assamu a druhým úředním jazykem v Džharkhandu. Rozšíření Bengálština je nejrozšířenějším jazykem na Andamanských a Nikobarských ostrovech a mluví jí významné skupiny lidí v dalších indických státech, jako jsou Bihár, Arunáčalpradéš, Dillí, Čhattísgarh, Méghálaj, Mizorám, Nágáland, Odíša a Uttarákhand. Bengálská diaspora Bengálštinou mluví také bengálská diaspora (bangladéšská diaspora a indičtí Bengálci) v Evropě, Spojených státech, na Středním východě a v dalších zemích. Historie Bengálština se vyvíjela více než 1300 let. Bengálská literatura má tisíciletou historii a byla intenzivně rozvíjena během bengálské renesance. Je jednou z nejrozsáhlejších a nejrozmanitějších literárních tradic v Asii. Bengálské jazykové hnutí Bengálské jazykové hnutí v letech 1948 až 1956, které požadovalo, aby byla bengálština úředním jazykem Pákistánu, podpořilo bengálský nacionalismus ve východním Bengálsku a vedlo ke vzniku Bangladéše v roce 1971. Mezinárodní den mateřského jazyka V roce 1999 UNESCO vyhlásilo 21. února Mezinárodním dnem mateřského jazyka na památku jazykového hnutí.
Facebook Twitter