Běloruský lidový tanec
Běloruský lidový tanec (bělorusky: Беларускі народны танец) je běloruské lidové taneční umění, prezentované formou lidového domácího nebo jevištního scénického tance. Historie Běloruska a úsilí o zachování běloruských tradic utvářely tance, které se používají dnes a které mají mnoho starověkých a archaických prvků. Tyto tance se začaly formovat ve 14. století a vznikly ze východoslovanských obřadů. V polovině 19. století se začal tradiční lidový tanec spojovat s kvadrilami a polkami ze západní Evropy.
Běloruské lidové tance se dělí do tří skupin: ilustrační, hravé a ornamentální. Běloruská choreografka Larisa Alexjutovič dále dělí běloruské tance do následujících žánrů:
aktuální tance (tradiční tance, kvadrily, polky)
lidové tance
kruhové tance
hry ve formě tance
Koncept „běloruského lidového tance“ zahrnuje tři složky:
autentický tanec prováděný v každodenním životě
inscenovaný lidový tanec
etnický tanec
Charakteristika běloruských lidových tanců
Běloruské lidové tance jsou charakteristické svou energií, rytmem a ladností. Často používají složité kroky a figury a jsou doprovázeny tradiční hudbou a zpěvem. Mezi nejznámější běloruské lidové tance patří:
Bulba: Tanec, který imituje sázení a sklizeň brambor.
Juračka: Tanec, který vypráví příběh o mladé dívce, která se zamiluje do chlapce, který ji opustí.
Lyavonicha: Tanec, který vypráví příběh o mladém muži, který se snaží získat srdce své milované.
Mazurka: Polský tanec, který se stal populární v Bělorusku v 19. století.
Polka: Tanec, který pochází z Čech a stal se populární v Bělorusku v polovině 19. století.
Běloruský lidový tanec dnes
Běloruský lidový tanec je dnes stále živou součástí běloruské kultury. Tančí se na festivalech, svatbách a dalších společenských akcích. Existuje mnoho tanečních souborů, které se specializují na běloruský lidový tanec, a tyto soubory často vystupují po celém světě.
Běloruský lidový tanec je důležitou součástí běloruského kulturního dědictví a je cenným příkladem živého folklorního umění.