Zpátky Domů

Článek | Zjistil.cz

Český název: Kritická teorie
Anglický název: Critical theory

Kritická teorie Kritická teorie je přístup k humanitním a sociálně filosofickým vědám, který se zaměřuje na společnost a kulturu s cílem odhalit, kritizovat a zpochybnit mocenské struktury. Má kořeny v sociologii a literární kritice a tvrdí, že společenské problémy pramení spíše ze společenských struktur a kulturních předpokladů než z jednotlivců. Někteří ji považují za ideologii, zatímco jiní tvrdí, že ideologie je hlavní překážkou lidské emancipace. Kritická teorie nachází uplatnění v různých oborech, včetně psychoanalýzy, filmové teorie, literární teorie, kulturních studií, historie, teorie komunikace, filozofie a feministické teorie. Kritická teorie (velkým písmenem) je myšlenkový směr praktikovaný teoretiky Frankfurtské školy Herbertem Marcusem, Theodorem Adornem, Walterem Benjaminem, Erichem Frommem a Maxem Horkheimerem na jedné straně a na druhé straně jakýkoli filosofický přístup, který usiluje o osvobození lidí od všech forem útlaku a aktivně pracuje na vytvoření světa v souladu s lidskými potřebami (obvykle nazývaného „kritická teorie“ bez velkého písmena). Filozofické přístupy v rámci této širší definice zahrnují feminismus, kritickou rasovou teorii, poststrukturalismus, queer teorii a formy postkolonialismu. Horkheimer popsal teorii jako kritickou, pokud usiluje o „osvobození lidí od okolností, které je zotročují“. Ačkoli je produktem modernismu a přestože mnoho z předchůdců kritické teorie bylo skeptických vůči postmodernismu, je kritická teorie jednou z hlavních součástí moderního i postmoderního myšlení a je dnes široce používána v humanitních a sociálních vědách. Kromě svých kořenů v první generaci Frankfurtské školy byla kritická teorie ovlivněna také György Lukácsem a Antoniem Gramscim. Kromě toho byli vlivní i učenci druhé generace Frankfurtské školy, zejména Jürgen Habermas. V Habermasově díle překročila kritická teorie své teoretické kořeny v německém idealismu a přiblížila se americkému pragmatismu. Zájem o společenskou „bázi a nadstavbu“ je jedním ze zbývajících marxistických filozofických konceptů v mnoha současných kritických teoriích.

Facebook Twitter