Pozitivismus Pozitivismus je filozofický směr, který tvrdí, že veškeré pravé poznání je buď pravdivé z definice, nebo pozitivní – tedy a posteriori fakta odvozená rozumem a logikou ze smyslové zkušenosti. Jiné způsoby poznání, jako je intuice, introspekce nebo náboženská víra, jsou odmítány nebo považovány za bezvýznamné. Ačkoli pozitivistický přístup byl opakujícím se tématem v historii západního myšlení, moderní pozitivismus byl poprvé formulován na počátku 19. století Augustem Comtem. Jeho škola sociologického pozitivismu tvrdí, že společnost, stejně jako fyzický svět, funguje podle obecných zákonů. Po Comtovi vznikly pozitivistické školy v logice, psychologii, ekonomii, historiografii a dalších oblastech myšlení. Pozitivisté se obecně snažili zavést vědecké metody do svých příslušných oborů. Od začátku 20. století pozitivismus upadal pod kritikou antipozitivistů a kritických teoretiků mimo jiné kvůli svému údajnému scientismu, redukcionismu, nadměrným zobecněním a metodologickým omezením. Auguste Comte Auguste Comte (1798-1857) byl francouzský filozof a zakladatel pozitivismu. Věřil, že společnost prochází třemi stádii vývoje: teologickým, metafyzickým a pozitivním. Teologické stadium je charakterizováno vírou v nadpřirozené bytosti, metafyzické stadium vírou v abstraktní principy a pozitivní stadium vírou ve vědecké zákony. Comte tvrdil, že pozitivní stadium je konečným stadiem vývoje a že společnost by se měla řídit vědeckými principy. Pozitivistické školy Po Comtovi vznikly pozitivistické školy v logice, psychologii, ekonomii, historiografii a dalších oblastech myšlení. Tyto školy se snažily aplikovat vědecké metody na své příslušné obory. Například logický pozitivismus tvrdil, že jedinými smysluplnými výroky jsou ty, které lze ověřit empiricky. Psychologický pozitivismus tvrdil, že psychologie by měla být založena na experimentálních metodách. Ekonomický pozitivismus tvrdil, že ekonomie by měla být založena na matematických modelech. Kritika pozitivismu Pozitivismus byl kritizován z řady důvodů. Antipozitivisté tvrdili, že pozitivismus je příliš úzký ve své definici poznání a že existují jiné způsoby poznání, které jsou stejně platné jako vědecké poznání. Kritičtí teoretici tvrdili, že pozitivismus je ideologický a že slouží k ospravedlnění stávajícího společenského řádu. Navzdory této kritice zůstává pozitivismus vlivným filozofickým směrem. Jeho důraz na vědecké metody pomohl formovat mnoho moderních oborů myšlení a jeho myšlenky jsou stále diskutovány v dnešní filozofii.
Facebook Twitter