Sensemaking v informatice a vědě o počítačích
Sensemaking je metodologie, kterou v 80. letech 20. století zavedl Dervin a v roce 1993 ji do interakce člověk-počítač zavedli výzkumníci z PARC Daniel Russell, Mark Stefik, Peter Pirolli a Stuart Card. V informatice se tento pojem často píše jako "sense-making". V obou případech byl tento koncept použit ke spojení poznatků získaných z filozofie, kognitivní vědy (zejména sociální psychologie) a psychologie. Výzkum sensemakingu je proto často prezentován jako interdisciplinární výzkumný program.
Definice sensemakingu
Sensemaking je proces, kterým lidé dávají smysl informacím, které přijímají. Jedná se o aktivní proces, který vyžaduje, aby lidé interpretovali a integrovali informace, aby vytvořili smysluplný celek. Sensemaking je také sociální proces, který probíhá v interakci s ostatními.
Fáze sensemakingu
Proces sensemakingu lze rozdělit do čtyř fází:
1. Sběr informací: V této fázi lidé shromažďují informace z různých zdrojů.
2. Interpretace informací: V této fázi lidé interpretují informace, které shromáždili.
3. Integrace informací: V této fázi lidé integrují informace, které interpretovali, do smysluplného celku.
4. Aplikace informací: V této fázi lidé používají informace, které vytvořili, k informování o svém rozhodování a jednání.
Faktory ovlivňující sensemaking
Existuje celá řada faktorů, které mohou ovlivnit sensemaking, včetně:
Individuální faktory: Kognitivní schopnosti, osobnost a zkušenosti jednotlivce mohou ovlivnit jeho schopnost dávat smysl informacím.
Sociální faktory: Interakce jednotlivce s ostatními, stejně jako jeho sociální a kulturní prostředí, mohou ovlivnit jeho schopnost dávat smysl informacím.
Situační faktory: Kontext, ve kterém se sensemaking odehrává, může ovlivnit jeho schopnost dávat smysl informacím.
Aplikace sensemakingu
Sensemaking má řadu aplikací v informatice a vědě o počítačích, včetně:
Vyhledávání informací: Sensemaking lze použít k pomoci lidem najít a interpretovat informace.
Vizualizace dat: Sensemaking lze použít k vizualizaci dat, aby bylo lidem snáze pochopitelné.
Interakce člověk-počítač: Sensemaking lze použít ke zlepšení interakce člověk-počítač tím, že umožní lidem snáze dávat smysl informacím, které dostávají od počítačů.
Podpora rozhodování: Sensemaking lze použít k podpoře rozhodování tím, že umožní lidem lépe pochopit informace, které mají k dispozici.
Výzkum sensemakingu
Výzkum sensemakingu je aktivní oblastí výzkumu v informatice a vědě o počítačích. Výzkumníci zkoumají různé aspekty sensemakingu, včetně:
Proces sensemakingu: Výzkumníci se snaží lépe porozumět procesu sensemakingu a faktorům, které jej ovlivňují.
Nástroje a techniky sensemakingu: Výzkumníci vyvíjejí nástroje a techniky, které lidem pomohou lépe dávat smysl informacím.
Aplikace sensemakingu: Výzkumníci zkoumají různé aplikace sensemakingu v informatice a vědě o počítačích.
Závěr
Sensemaking je důležitý proces, který lidem umožňuje dávat smysl informacím, které přijímají. Jedná se o aktivní, sociální proces, který ovlivňuje řada faktorů. Sensemaking má řadu aplikací v informatice a vědě o počítačích, včetně vyhledávání informací, vizualizace dat, interakce člověk-počítač a podpory rozhodování. Výzkum sensemakingu je aktivní oblastí výzkumu a výzkumníci zkoumají různé aspekty sensemakingu, včetně procesu sensemakingu, nástrojů a technik sensemakingu a aplikací sensemakingu.