Komedie znovusňatků Komedie znovusňatků je podžánr amerických komediálních filmů z 30. a 40. let 20. století. Tehdy platil Produkční kodex, známý také jako Haysův kodex, který zakazoval jakékoli explicitní odkazy na cizoložství a nezákonný sex nebo pokusy tyto jednání ospravedlnit. Komedie znovusňatků se stejným partnerem umožnila filmařům toto ustanovení Kodexu obejít. Hlavní hrdinové se rozvedli, flirtovali nebo dokonce měli vztahy s cizími lidmi, aniž by riskovali hněv cenzury, a poté se zase dali dohromady. Žánru dal název filozof Stanley Cavell v sérii akademických článků, které se později staly knihou z roku 1981, Pursuits of Happiness: The Hollywood Comedy of Remarriage. Cavell tvrdí, že tento žánr představoval korunní úspěch Hollywoodu a že pod všemi těmi šaškarnami a narážkami se skrývá vážná snaha vytvořit nový základ pro manželství zaměřený na vzájemnou lásku - náboženská a ekonomická nutnost již neplatí pro velkou část americké střední třídy. V reakci na Cavellův článek tvrdí vědec David R. Shumway, že je možné "příliš přehánět žánr 'znovusňatků'". Poukazuje na to, že "pouze dvě ze sedmi Cavellových komedií pojednávají o postavách, které skutečně vidíme nějakou dobu interagovat jako manžel a manželka" a poukazuje na to, že všech sedm filmů spadá do žánru šílené komedie. V poslední době argumentovali filmoví kritici A. O. Scott a David Edelstein, že Věčný svit neposkvrněné mysli byl příkladem tohoto žánru v 21. století.
Facebook Twitter