Animovaný dokument (také známý jako anidok) je audiovizuální forma, která kombinuje animaci a dokument. Tuto formu bychom neměli zaměňovat s dokumenty o historii animovaných filmů a televizních pořadů, které obsahují ukázky.
Animované dokumenty se od tradičních dokumentů liší tím, že používají animaci k vyprávění skutečných příběhů. Animace může být použita k zobrazení událostí, které by bylo obtížné nebo nemožné zachytit pomocí živého záznamu, nebo k vytvoření vizuálního stylu, který doplňuje nebo rozšiřuje téma filmu.
Animované dokumenty mohou být použity k prozkoumání široké škály témat, od osobních příběhů až po velké historické události. Často se používají k vyprávění příběhů, které jsou obtížné nebo nemožné vyprávět pomocí živého záznamu, například příběhů o traumatu, zneužívání nebo válce. Animované dokumenty mohou být také použity k vytvoření vizuálních metafor a symbolů, které pomáhají divákům porozumět složitým tématům.
Animované dokumenty mají dlouhou a bohatou historii. První známý animovaný dokument byl vytvořen v roce 1918 Winsorem McCayem a jmenoval se The Sinking of the Lusitania. Od té doby bylo vytvořeno mnoho dalších animovaných dokumentů, včetně takových klasik, jako je Waltz with Bashir (2008) a Persepolis (2007).
Animované dokumenty jsou jedinečnou a mocnou formou vyprávění, která může být použita k prozkoumání široké škály témat. Jejich schopnost kombinovat animaci a dokument jim umožňuje vyprávět příběhy, které by bylo obtížné nebo nemožné vyprávět pomocí živého záznamu. Animované dokumenty jsou důležitou součástí filmového světa a budou pravděpodobně i nadále hrát významnou roli v našem chápání světa kolem nás.
Charakteristika animovaného dokumentu
Animované dokumenty mají řadu charakteristických rysů, které je odlišují od tradičních dokumentů. Tyto vlastnosti zahrnují:
Použití animace: Animované dokumenty používají animaci k vyprávění skutečných příběhů. Animace může být použita k zobrazení událostí, které by bylo obtížné nebo nemožné zachytit pomocí živého záznamu, nebo k vytvoření vizuálního stylu, který doplňuje nebo rozšiřuje téma filmu.
Zaměření na osobní příběhy: Animované dokumenty se často zaměřují na osobní příběhy. Tyto příběhy mohou být o čemkoli, od každodenních zkušeností až po traumatizující události. Animované dokumenty poskytují filmařům jedinečnou možnost vyprávět příběhy, které jsou často obtížné nebo nemožné vyprávět pomocí živého záznamu.
Použití vizuálních metafor a symbolů: Animované dokumenty často používají vizuální metafory a symboly k vyjádření složitých myšlenek a emocí. Tyto metafory a symboly mohou pomoci divákům porozumět tématům filmu na hlubší úrovni.
Experimentální přístup: Animované dokumenty často experimentují s formou a stylem. Filmaři mohou používat různé animační techniky a vizuální styly k vytvoření jedinečných a nezapomenutelných zážitků.
Historie animovaného dokumentu
Animované dokumenty mají dlouhou a bohatou historii. První známý animovaný dokument byl vytvořen v roce 1918 Winsorem McCayem a jmenoval se The Sinking of the Lusitania. Tento film zobrazoval potopení RMS Lusitania německou ponorkou U-20 a byl jedním z prvních příkladů použití animace k vyprávění skutečného příběhu.
Ve 30. a 40. letech 20. století se animované dokumenty staly populárními jako způsob, jak informovat veřejnost o důležitých otázkách. Vlády a další organizace často používaly animované dokumenty k šíření propagandy a k vzdělávání veřejnosti o tématech, jako je válka, zdraví a bezpečnost.
V 50. a 60. letech 20. století se animované dokumenty staly sofistikovanějšími a začaly se používat k prozkoumávání širší škály témat. Filmaři začali používat animaci k vyprávění osobních příběhů a k vytváření vizuálních metafor a symbolů, které pomáhaly divákům porozumět složitým myšlenkám a emocím.
V 70. a 80. letech 20. století se animované dokumenty staly ještě experimentálnějšími. Filmaři začali používat různé animační techniky a vizuální styly k vytvoření jedinečných a nezapomenutelných zážitků. Animované dokumenty se také staly populárními jako způsob, jak kritizovat vládu a společnost.
V 90. letech 20. století se animované dokumenty staly mainstreamovějšími. Byly nominovány na Oscary a další prestižní ceny a byly vysílány v televizi a promítány v kinech. Animované dokumenty se staly uznávanou formou vyprávění, která mohla být použita k prozkoumání široké škály témat.
V 21. století pokračovaly animované dokumenty v rozvoji a staly se ještě sofistikovanějšími. Filmaři používají animaci k vyprávění příběhů, které by bylo obtížné nebo nemožné vyprávět pomocí živého záznamu, a k vytváření vizuálních metafor a symbolů, které pomáhají divákům porozumět složitým myšlenkám a emocím. Animované dokumenty jsou dnes důležitou součástí filmového světa a budou pravděpodobně i nadále hrát významnou roli v našem chápání světa kolem nás.