Nová vlna: Revoluce ve sci-fi
Nová vlna byla revolučním hnutím ve sci-fi, které se zrodilo v 60. a 70. letech 20. století. Vyznačovalo se odklonem od tradičního pojetí žánru a důrazem na experimentální formy a obsahy.
Vznik a inspirace
Nová vlna byla reakcí na konzervativní a formulaické sci-fi, které ovládalo pulpové časopisy. Nová vlna autoři považovali tyto příběhy za nerelevantní a neambiciózní. Inspirovali se modernistickou literaturou, postmodernismem, surrealismem a společenskými trendy té doby, jako byla válka ve Vietnamu, drogová kultura, sexuální osvobození a environmentalismus.
Hlavní představitelé
Klíčovou roli v Nové vlně sehrál britský časopis New Worlds, který od roku 1964 editoval Michael Moorcock. V USA se průkopnickou antologií stala Dangerous Visions (1967) od Harlana Ellisona. Mezi hlavní představitele Nové vlny patřili Ursula K. Le Guin, J. G. Ballard, Samuel R. Delany, Roger Zelazny, Joanna Russ, James Tiptree Jr. (pseudonym Alice Bradley Sheldon), Thomas M. Disch a Brian Aldiss.
Charakteristika
Nová vlna se vyznačovala následujícími rysy:
Experimentální formy a obsahy
Napodobování stylů ne-sci-fi literatury
Důraz na psychologii a sociální vědy
Odmítnutí tradičních sci-fi schémat
Tematická zaměření na společenské a politické problémy
Využívání surrealismu a symbolismu
Vliv a odkaz
Nová vlna byla kritizována za svou sebestřednost a odklon od tradičních sci-fi prvků. Přesto měla zásadní vliv na vývoj žánru. Inspirovala vznik dalších subžánrů, jako je cyberpunk a slipstream. Nová vlna také pomohla legitimizovat sci-fi jako literární žánr a otevřela dveře pro nové a odvážné přístupy ke sci-fi psaní.