Černá vlna Černá vlna (v srbštině a chorvatštině Crni val nebo Crni talas) je označení pro jugoslávský filmový směr 60. a počátku 70. let 20. století. K významným režisérům Černé vlny patří Dušan Makavejev, Žika Pavlović, Saša Petrović, Želimir Žilnik, Mika Antić, Lordan Zafranović, Mića Popović, Marko Babac a Đorđe Kadijević. Jejich filmy jsou známé svým netradičním přístupem k filmové tvorbě, černým humorem a kritickým zkoumáním jugoslávské socialistické společnosti. Černá vlna vznikla v době politického uvolnění a kulturních reforem v Jugoslávii. Titovy reformy z roku 1965 vedly k větší svobodě projevu a otevřely prostor pro kritické zkoumání společnosti. Mladí filmaři, kteří se cítili omezováni konvenčními přístupy k filmové tvorbě, začali experimentovat s novými formami vyprávění, vizuálním stylem a tématy. Filmy Černé vlny se vyznačují svou syrovou a bezprostřední estetikou, používáním černobílého filmu a dlouhých záběrů. Často zobrazovaly tabuizovaná témata, jako je sexualita, náboženství a politická represe. Jedním z nejznámějších filmů Černé vlny je "W.R. - Tajemství organismu" (1971) Dušana Makavejeva. Film zkoumá témata sexuality a politické moci a je známý svými explicitními sexuálními scénami. Dalším významným filmem je "Otěhotněla jsem od svého muže" (1969) Želimíra Žilnika, který zobrazuje život mladé dělnické rodiny v Bělehradě. Filmy Černé vlny měly významný dopad na jugoslávskou společnost. Kritizovaly sociální a politické problémy a vyvolaly diskusi o svobodě projevu a umělecké svobodě. Filmy byly často zakazovány nebo cenzurovány, ale přesto si získaly popularitu mezi publikem. Černá vlna byla krátké, ale intenzivní období v jugoslávské kinematografii. Její filmy zůstávají důležitým příspěvkem k světovému filmu a inspirací pro další generace filmařů.
Facebook Twitter