Video nasty je hovorový termín, který zpopularizovala Národní asociace diváků a posluchačů (NVALA) ve Spojeném království pro označení řady filmů, typicky nízkorozpočtových hororů nebo exploatačních filmů, distribuovaných na videokazetách, které byly kritizovány za svůj násilný obsah tiskem, společenskými komentátory a různými náboženskými organizacemi na počátku 80. let. Tyto videonahrávky nebyly předloženy Britské radě pro klasifikaci filmů (BBFC) kvůli mezeře v zákonech o klasifikaci filmů, která umožňovala videím obejít proces kontroly. Výsledné necenzurované videonahrávky vedly k veřejné debatě o dostupnosti těchto filmů pro děti vzhledem k neregulované povaze trhu. Po kampani vedené Mary Whitehouseovou a NVALA bylo zahájeno stíhání jednotlivců zapojených do obchodů zneužívajících údajně obscénní videa. Aby pomohla místním úřadům identifikovat obscénní filmy, vydala Ředitelství pro veřejné stíhání seznam 72 filmů, které podle úřadu porušovaly Zákon o obscénních publikacích z roku 1959. Tento seznam zahrnoval filmy, které byly buď dříve zproštěny obvinění z obscénnosti, nebo již získaly certifikaci BBFC. Kromě toho byl zveřejněn druhý seznam, který obsahoval dalších 82 titulů, u kterých se nepředpokládalo, že by vedly k odsouzení za obscénnost, ale přesto mohly být zabaveny podle zákona o propadnutí majetku. Výsledný zmatek ohledně definice obscénního materiálu vedl k tomu, že parlament přijal Zákon o videozáznamech z roku 1984, který vyžadoval certifikaci videonahrávek BBFC. Implementace zákona o videozáznamech uvalila přísnější kodex cenzury na videa, než bylo vyžadováno pro kino. Několik velkých studiových produkcí bylo na videu zakázáno, protože spadaly do působnosti právních předpisů určených k regulaci distribuce video nechutností. V posledních letech byly přísnější požadavky zmírněny, protože četné filmy, které byly kdysi považovány za video nechutnosti, získaly certifikaci bez úprav nebo s minimálními úpravami. Kvůli legislativní chybě objevené v srpnu 2009 byl Zákon o videozáznamech z roku 1984 zrušen a beze změn znovu přijat Zákonem o videozáznamech z roku 2010.
Facebook Twitter