Oběti izraelských útoků na Pásmo Gazy V konfliktu mezi Izraelem a Palestinou došlo k masovým obětem na civilistech v důsledku izraelského bombardování, ostřelování a raketových útoků na Pásmo Gazy, přičemž izraelské nálety na Pásmo Gazy způsobily četné oběti na civilistech. [dolní-alfa 1] Důvodem těchto operací je údajně provádění cílených atentátů na militanty z Hamásu, Islámského džihádu a dalších skupin, které jsou považovány za hrozbu pro Izrael, jehož databáze Šin Bet sleduje tisíce Palestinců za účelem zaměření. Izrael považuje takové případy buď za nešťastné chyby, [dolní-alfa 2] důsledek toho, že civilisté jsou využíváni jako štít pro militanty, nebo za přijatelné vedlejší škody. 2002 22. července 2002 svrhla izraelská F-16 tunovou bombu na třípatrový bytový dům, ve kterém bydlel Salah Šehade se svou rodinou a řadou dalších rodin uprostřed obytné čtvrti Daraj ve městě Gaza plné mnoha dalších bytových domů. Počet obětí dosáhl 17 osob, [dolní-alfa 3] z nichž 15 byli civilisté, 11 děti. Kromě Šehadaha a jeho bodyguarda a 15 zabitých obyvatel bylo dalších 150 zraněno v důsledku vedlejších škod. Tehdejší izraelský ministr obrany Benjamin Ben-Eliezer uvedl, že podle jejich informací v té době v budově nebyli žádní civilisté. Dan Halutz o rok později přiznal, že v době rozhodování si jak vláda, tak IDF byly plně vědomy, že Šehadehova manželka byla s ním, přesto však v operaci pokračovaly. Reakce Tehdejší předseda vlády Ariel Šaron označil bombardování za "jednu z našich nejúspěšnějších operací". Halutz ve svém rozhovoru, kde vyzval nevládní organizace jako Gush Shalom, aby byly obviněny ze zrady za odhalování skutečnosti, také uvedl, že nebudou provedeny žádné změny v rozhodovacích a operačních postupech, které vedly k bombardování. Na protest proti operaci podepsalo 27 izraelských pilotů dopis, v němž vyjádřili svůj nesouhlas s další účastí na bombardovacích letech nad Gazou. Vraždy v Zeitounu 2009 Hlavní článek: Vraždy v Zeitounu Incident v Zeitounu se odehrál 5. ledna 2009 během operace Lité olovo, poté co byli členové rozšířené rodiny Samouniů [dolní-alfa 4] vyhnáni ze svých domovů a bylo jim nařízeno přesídlit do jiné budovy. Při ranním náletu 4. ledna zabil granát a střelba v jednom domě Samouniů Ateyu al-Samouniho a těžce zranil čtyřleté dítě Ahmada, kterému byla odepřena lékařská péče. [dolní-alfa 5] Jeden z mužů Samouniů plynule mluvil hebrejsky, protože 35 let pracoval jako mechanik v Izraeli, a představil shromážděné členy rodiny Samouniů vojákům Givati. Muži byli se zavázanýma očima odvedeni a nakonec bylo 100 lidí, většinou žen a dětí, zahnáno do skladu cementu, kde se skladovalo ovoce a zelenina. Následující den byl sklad ostřelován dělostřelectvem a střelami z dronu nebo vrtulníku Apache, přičemž bylo zabito 21 členů rodiny Wa'ela al-Samouniho a desítky dalších zraněno. První záznam v nemocnici al-Shifa zaznamenal 39 členů al-Samouniů, kteří potřebovali akutní ošetření. Nálet nařídil plukovník Ilan Malka, tehdejší velitel brigády Givati, který nařídil útok poté, co interpretoval snímky dronu, na kterých byl zachycen úkryt dřevěných desek, které rodina naskládala, aby zapálila oheň a ohřála vodu, jako granáty poháněné raketami. Muži se toho rána vydali předními dveřmi, aby si nasbírali nějaké dříví, a izraelská vojenská základna ležela pouhých 80 metrů daleko, vojáci byli rozmístěni na střechách a hlídky byly pravidelné s častými interakcemi s místními obyvateli. Když se muži Samouniů pokusili vytáhnout zraněné z trosek, byli odmítnuti hesly, jako je například jedno - "Vrať se do smrti!" - v klasické arabštině. O tři dny později IDF konečně povolila vstup palestinských záchranných týmů do oblasti a zachránila 13 členů rodiny, několik dětí, stále naživu. Po jejich evakuaci IDF dům srovnala se zemí a po skončení bojů narazili členové rodiny na ruce a nohy stále vyčnívající ze sutin. Následky Malka byl později pokárán za použití tankové palby na hustě osídlených oblastech a byl poté jmenován dozorcem ve vězeňské službě (Šabas), z jejíchž vězňů je nejméně polovina Palestinců. Podle organizace B'Tselem navzdory vyšetřování interní jednotkou velení i vyšetřovací jednotkou vojenské policie nebyl nikdy uveden důvod ostřelování. V květnu 2012 major Mag' Dorit Tuval uvedl, že vyšetřování vyloučilo tvrzení, že civilisté byli úmyslně poškozeni nebo oběťmi trestní nedbalosti. Za dané období obvinili vojáka z krádeže kreditní karty palestinského civilisty, dalšího z použití devítiletého chlapce jako lidského štítu a třetího z vraždy Palestinca, jehož totožnost nebyla známa. Škola al-Fakhura 2014 Hlavní článek: Incident ve škole al-Fakhura 9. ledna 2014 kolem 16:00 hodin odpálil Izrael minimálně čtyři minometné granáty, které způsobily 35 mrtvých na dvou různých místech v Jabalii, vzdálených od sebe asi 100 metrů, a odhadem dalších 40 obětí. Jeden granát dopadl na nádvoří rodinného domu al-Deebů, kde si rodina, která si nemohla koupit chléb, sedla k jeho pečení, a zabil tam shromážděných 11 lidí, zatímco další tři zasáhly ulici al-Fakhura a zabily dalších 24. Ze 11 členů rodiny al-Deebů byly 4 ženy a 4 děti. Další 3 minometné granáty zasáhly vnější stranu školy UNWRA. [dolní-alfa 6] Následky Brigádní generál Ilan Tal uvedl, že minometné čety střílely zpět, aby si zachránily vlastní životy. Mize Goldstone dospěla k závěru, že vypalování minometů do oblasti, kde bylo stísněno 1 368 lidí, v nedaleké škole UNWRA, aby zabilo malý počet militantů - Izrael později tvrdil, že byl na jejich síly vypálen minomet odněkud z okolí - nemůže splnit podmínky proporcionality pro zajištění vojenské výhody, která tím byla získána. 2014 V rámci operace Protective Edge, kterou zahájila 8. července 2014, Izrael oznámil, že zaútočí na domy vysokých palestinských aktivistů v Gaze a rezidence, které byly považovány za operační centra. Aby se zabránilo ztrátám na životech, uvedl, že bude předem proveden postup klepání na střechu a telefonická varování, aby se civilisté uvnitř dostali do bezpečí do 5 minut. V prvních dvou dnech Izraelsko-palestinský konflikt (2023) Izraelsko-palestinský konflikt v roce 2023 vypukl 1. října 2023, kdy Hamas a další palestinské skupiny zahájily masivní raketový útok na Izrael. Izrael odpověděl leteckými útoky a pozemní invazí do Pásma Gazy. Konflikt trval 50 dní a skončil 20. listopadu 2023 příměřím zprostředkovaným Egyptem. Počátky Počátky konfliktu lze vysledovat k několika faktorům, včetně pokračující izraelské blokády Pásma Gazy, rostoucího napětí mezi Izraelci a Palestinci v Jeruzalémě a smrti dvou palestinských teenagerů, které izraelští vojáci zastřelili při protestech v červenci 2023. Masivní raketový útok 1. října 2023 vypálily Hamas a další palestinské skupiny více než 1 500 raket na Izrael. Rakety zasáhly města po celém Izraeli, včetně Tel Avivu, Jeruzaléma a Be'er Ševy. Při útoku zahynulo nejméně 10 Izraelců a stovky dalších byly zraněny. Izraelská odpověď Izrael odpověděl na raketový útok leteckými útoky a pozemní invazí do Pásma Gazy. Izraelské letectvo provedlo stovky náletů na cíle v Gaze, včetně vojenských zařízení, vládních budov a domů vůdců Hamasu. Izraelská armáda také vyslala do Gazy tisíce vojáků, kteří zahájili pozemní operaci s cílem zničit tunely Hamasu a další vojenskou infrastrukturu. Průběh konfliktu Konflikt trval 50 dní a vyznačoval se intenzivními boji mezi izraelskými a palestinskými silami. Izraelské letectvo provedlo tisíce náletů, zatímco izraelská armáda provedla rozsáhlou pozemní operaci. Hamas a další palestinské skupiny pokračovaly v odpalování raket na Izrael. Příměří Konflikt skončil 20. listopadu 2023 příměřím zprostředkovaným Egyptem. Podle dohody obě strany souhlasily s ukončením nepřátelství a zahájením jednání o dlouhodobém řešení konfliktu. Ztráty Konflikt si vyžádal vysoké ztráty na životech na obou stranách. Podle údajů OSN bylo zabito 2 251 Palestinců, z toho 595 dětí a 388 žen. Na izraelské straně bylo zabito 73 Izraelců, z toho 66 vojáků. Dopady Konflikt měl ničivý dopad na Pásmo Gazy. Izraelské nálety a pozemní operace zničily tisíce budov a způsobily rozsáhlé škody na infrastruktuře. Konflikt také vyhnal ze svých domovů více než 100 000 Palestinců. Reakce Konflikt vyvolal mezinárodní odsouzení. Spojené státy a Evropská unie vyzvaly obě strany k ukončení nepřátelství. Generální tajemník OSN António Guterres konflikt označil za "morální selhání" a vyzval ke "skončení tohoto krveprolití". Vyhlídky Vyhlídky na dlouhodobé řešení izraelsko-palestinského konfliktu jsou nejisté. Konflikt je složitý a obě strany mají hluboce zakořeněné pozice. Je zapotřebí politické vůle a kreativity, aby se našlo řešení, které vyhovuje oběma stranám.
Facebook Twitter