Ateismus je v nejširším slova smyslu absence víry v existenci božstev. V užším smyslu je ateismus odmítnutí víry, že existují nějaká božstva. V ještě užším smyslu je ateismus konkrétně postoj, že neexistují žádná božstva. Ateismus je v protikladu s teismem, který je v nejvšeobecnější podobě vírou, že existuje alespoň jedno božstvo. Historicky lze důkazy o ateistických názorech vysledovat až do klasické antiky a rané indické filozofie. V západním světě ateismus upadal, jak nabývalo na významu křesťanství. 16. století a doba osvícenství znamenaly v Evropě oživení ateistického myšlení. Ateismus dosáhl významného postavení ve 20. století s právními předpisy chránícími svobodu myšlení. Podle odhadů z roku 2003 je na světě nejméně 500 milionů ateistů. Ateistické organizace hájily autonomii vědy, sekulární etiku a sekularismus. Argumenty pro ateismus sahají od filozofických až po sociální a historické přístupy. Důvody pro nevíru v božstva zahrnují nedostatek důkazů, problém zla, argument z nekonzistentních zjevení, odmítnutí konceptů, které nelze falzifikovat, a argument z nevíry. Ateisté tvrdí, že ateismus je střídmější postoj než teismus a že se každý rodí bez víry v božstva; proto tvrdí, že důkazní břemeno neleží na ateistovi, aby vyvrátil existenci bohů, ale na teistovi, aby poskytl zdůvodnění pro teismus.
Facebook Twitter