Sarvepalli Rádhakrišnan (narozen 5. září 1888, Thiruttani, Madras, Britská Indie – zemřel 17. dubna 1975, Madras, Tamilnádu, Indie) byl indický filozof, akademik a politik, který v letech 1962 až 1967 zastával funkci druhého prezidenta Indie. Předtím působil v letech 1952 až 1962 jako první viceprezident Indie. V letech 1949 až 1952 byl druhým indickým velvyslancem v Sovětském svazu. Byl také čtvrtým vicerektorem Banaras Hindu University v letech 1939 až 1948 a druhým vicerektorem Andhra University v letech 1931 až 1936.
Rádhakrišnan je považován za jednoho z nejvlivnějších a nejvýznamnějších učenců komparativní religionistiky a filozofie 20. století. [2] [web 1] Od roku 1921 do roku 1932 zastával na univerzitě v Kalkatě katedru mentálních a morálních věd krále Jiřího V. a od roku 1936 do roku 1952 působil jako vedoucí katedry východního náboženství a etiky na Oxfordské univerzitě. [3]
Rádhakrišnanova filozofie byla založena na Advaita Vedanta a tuto tradici přehodnocoval pro současné chápání. [web 1] Hájil hinduismus proti tomu, co nazýval „neinformovanou západní kritikou“, [4] a přispěl k formování současné hinduistické identity. [5] Měl vliv na utváření chápání hinduismu jak v Indii, tak na Západě a získal si pověst stavitele mostů mezi Indií a Západem. [6]
Rádhakrišnan získal během svého života několik vysokých ocenění, včetně rytířského titulu v roce 1931, Bharat Ratna, nejvyššího civilního ocenění v Indii, v roce 1954 a čestného členství v britském královském řádu za zásluhy v roce 1963. Byl také jedním ze zakladatelů organizace Helpage India, neziskové organizace pro starší znevýhodněné v Indii.
Rádhakrišnan věřil, že „učitelé by měli být nejlepšími mozky v zemi“. Od roku 1962 se jeho narozeniny slaví v Indii jako Den učitelů každý rok 5. září. [web 2]
Osobní život a vzdělání
Rádhakrišnan se narodil 5. září 1888 ve vesnici Thiruttani v prezidentství Madras v Britské Indii (nyní Tamilnádu, Indie). Jeho otec, Sarvepalli Veeraswami, byl zástupcem tehsildara a jeho matka, Sitamma, byla zbožná žena. Rádhakrišnan měl tři bratry a dvě sestry.
Rádhakrišnan zahájil své vzdělání na základní škole v Thiruttani. Poté studoval na Voorhees College ve Vellore a na Madras Christian College, kde získal bakalářský a magisterský titul z filozofie.
Akademická kariéra
Po ukončení studia začal Rádhakrišnan vyučovat filozofii na Presidency College v Madrasu. V roce 1921 byl jmenován profesorem mentálních a morálních věd krále Jiřího V. na univerzitě v Kalkatě. V roce 1931 se stal druhým vicerektorem Andhra University a v roce 1939 čtvrtým vicerektorem Banaras Hindu University.
V roce 1936 byl Rádhakrišnan jmenován Spaldingovým profesorem východního náboženství a etiky na Oxfordské univerzitě. Na této pozici působil až do roku 1952.
Politická kariéra
Rádhakrišnan vstoupil do politiky v roce 1949, kdy byl jmenován indickým velvyslancem v Sovětském svazu. V této funkci působil do roku 1952, kdy byl zvolen prvním viceprezidentem Indie.
V roce 1962 byl Rádhakrišnan zvolen druhým prezidentem Indie. V této funkci působil až do roku 1967.
Filozofie
Rádhakrišnanovu filozofii lze charakterizovat jako idealistickou a spiritualistickou. Byl zastáncem Advaita Vedanta, monistické školy hinduistické filozofie, která tvrdí, že konečnou realitou je Brahman, bezformální a nekonečný princip, který je základem veškeré existence.
Rádhakrišnan věřil, že cílem lidského života je sebepoznání a realizace Brahmana. Zdůrazňoval důležitost etického chování a náboženské tolerance.
Ocenění a vyznamenání
Rádhakrišnan získal během svého života řadu ocenění a vyznamenání, včetně:
Bharat Ratna (1954)
Templetonova cena (1975)
Rytířský titul (1931)
Čestné členství v britském královském řádu za zásluhy (1963)
Dědictví
Rádhakrišnan je považován za jednoho z největších indických filozofů 20. století. Jeho práce měla významný vliv na vývoj současného hinduismu a na chápání hinduismu na Západě. Je také známý jako mostní stavitel mezi Indií a Západem.
Narozeniny Rádhakrišnany se v Indii slaví jako Den učitelů.