Achaemenidská říše (též Achaimenovská říše), známá také jako První perská říše, byla starověká íránská říše založená Kýrem Velikým z dynastie Achaimenovců v roce 550 př. n. l. Se sídlem v dnešním Íránu byla v té době největší říší v dějinách a rozkládala se na celkové ploše 5,5 milionu čtverečních kilometrů (2,1 milionu čtverečních mil). Říše se rozkládala od Balkánu a Egypta na západě, přes západní Asii jako základ, většinu střední Asie na severovýchodě a části jižní Asie (údolí Indu v Pákistánu a severní Indie) na jihovýchodě. Kolem 10. století př. n. l. byla oblast Persidy v jihozápadní části Íránské plošiny osídlena Peršany. Z Persidy povstal Kýros a porazil Médskou říši a Lýdii a Novobabylonskou říši, což znamenalo formální založení nové imperiální politiky pod dynastií Achaimenovců. V moderní době je Achaemenidská říše uznávána za zavedení úspěšného modelu centralizované byrokratické správy, její multikulturní politiky, výstavby složité infrastruktury, jako jsou silniční systémy a organizovaný poštovní systém; používání úředních jazyků na celém jejím území a rozvoj státních služeb, včetně vlastnictví velké, profesionální armády. Její pokroky inspirovaly zavedení podobných stylů vládnutí řadou pozdějších říší. Do roku 330 př. n. l. byla Achaemenidská říše dobyta Alexandrem Velikým, horlivým obdivovatelem Kýra; dobytí znamenalo klíčový úspěch v tehdy probíhající kampani jeho Makedonské říše. Alexandrova smrt znamenala začátek helénistického období, kdy většina území padlé Achaemenidské říše přešla pod vládu Ptolemaiovského království a Seleukovské říše, které obě vznikly jako nástupci Makedonské říše po rozdělení Triparadisu v roce 321 př. n. l. Helénistická vláda zůstala na místě téměř století, než íránské elity centrální plošiny získaly zpět moc pod Parthskou říší.
Facebook Twitter