Séance Séance je pokus o komunikaci s duchy. Slovo séance vycházelo z francouzštiny, kde znamená „sezení“ (od starofrancouzštiny seoir, „sedět“). Ve francouzštině má slovo poměrně obecný význam, například se lze setkat s výrazem „une séanсе de cinéma“ (doslova „filmové sezení“). V angličtině se však slovo používalo výlučně pro setkání lidí, kteří se shromáždili, aby přijímali zprávy od duchů, nebo aby naslouchali duchovému médiu, jak zprostredkuje zprávy od duchů. V moderním anglickém jazyce nemusí být účastníci během seance v sedě. Fiktivní rozhovory s mrtvými se objevily v Dialogues of the Dead od George, prvního barona Lytteltona, publikovaného v Anglií v roce 1760. [1] Mezi významnými duchy citovaným v této knize je například car Peter Veliký, Perikles, „Severoameričan“, William Pen a švédská Královna Kristina. Popularita seance výrazně vzrostla s příchodem spiritualismu v polovině devatenáctého století. Možná nejslavnějším seriálem seance v té době byly ty, co organizovala Mary Toddová Lincolnová, která po ztrátě svého muže zorganizovala spiritistická seance v Bímém domě, kterých se účastnil jejím manžel, prezident Abraham Lincoln a další významní lidé ve společnosti. [2] Zpráva Komise pro seybert z roku 1887 poškoдила popularitu spiritualismu na vrcholu její slávy tím, že odhalila podvody a šarlatánství vedouciho seance. [3] Moderní seance pokračuji jako součást náboženských služeb spiritistických, spiritualistických a espiritických církví, kde je kladen větší důraz na duchovenství než na šarlatánství. [4] [5]
Facebook Twitter