Sýrie (arabsky: الجمهورية العربية السورية, al-Džumhúríja al-ʿarabíja as-súríja) je stát v západní Asii, ležící ve východním Středomoří a Levantě. Na západě hraničí se Středozemním mořem, na severu s Tureckem, na východě a jihovýchodě s Irákem, na jihu s Jordánskem a na jihozápadě s Izraelem a Libanonem. Kypr leží na západě přes Středozemní moře. Jedná se o unitární republiku, která se skládá ze 14 guvernorátů (pododdělení). Sýrie je zemí úrodných plání, vysokých hor a pouští a je domovem různých etnických a náboženských skupin, včetně většinových Arabů, Kurdů, Turkmenů, Asyřanů, Čerkesů, Arménů, Albánců, Řeků a Čečenců. Náboženské skupiny zahrnují muslimy, křesťany, alavity, drúzy a jezídy. Hlavním a největším městem je Damašek, následovaný Aleppem, Homsem, Latakií, Hamou, Deirezorem a Rakkou. Arabové jsou největší etnickou skupinou a sunnitští muslimové jsou největší náboženskou skupinou. Sýrie je nyní jedinou zemí, která je ovládána baathisty, kteří prosazují arabský socialismus a arabský nacionalismus. Název „Sýrie“ historicky označoval širší oblast, zhruba synonymem pro Levantu, a v arabštině známou jako al-Šám. Moderní stát zahrnuje místa několika starověkých království a říší, včetně eblanské civilizace z 3. tisíciletí př. n. l. V islámském období byl Damašek sídlem Umajjovského chalífátu a provinčním hlavním městem Mamluckého sultanátu v Egyptě. Moderní syrský stát byl založen v polovině 20. století po staletích osmanské nadvlády. Po období francouzského mandátu (1923–1946) nově vytvořený stát představoval největší arabský stát, který vzešel z dříve osmanskými provinciemi ovládané Sýrie. Získala de jure nezávislost jako demokratická parlamentní republika 24. října 1945, kdy se Syrská republika stala zakládajícím členem Organizace spojených národů, což právně ukončilo bývalý francouzský mandát (ačkoli francouzská vojska neopustila zemi do dubna 1946). Poválečné období bylo bouřlivé, kdy zemi v letech 1949 až 1971 otřáslo několik vojenských převratů a pokusů o převrat. V roce 1958 vstoupila Sýrie do krátkého svazku s Egyptem nazvaného Sjednocená arabská republika, který byl ukončen syrským státním převratem v roce 1961. Republika byla přejmenována na Arabskou republiku Sýrie na konci roku 1961 po prosincovém 1 ústavním referendu toho roku. Významnou událostí byl převrat v roce 1963 provedený vojenským výborem Arabské socialistické strany Baas, který vytvořil stát jedné strany. Sýrii řídila v letech 1963 až 2011 podle výjimečného práva, což účinně pozastavilo ústavní ochranu občanů. Vnitřní mocenské boje uvnitř baathistických frakcí způsobily další převraty v letech 1966 a 1970, které nakonec vedly k převzetí moci generálem Háfize al-Asada. Asad přidělil klíčové posty v ozbrojených silách, byrokracii, Mukhabaratu a vládnoucí elitě alavitským loajalistům; efektivně zřízení „vlády alavitské menšiny“ za účelem konsolidace moci v rámci jeho rodiny. Po smrti Háfize al-Asada v roce 2000 zdědil jeho syn Bašár al-Asad prezidentský úřad a politický systém se soustředil kolem kultu osobnosti rodiny al-Asadových. Režim Baas je totalitní diktaturou, která byla mezinárodně odsouzena za politické represe a četná porušování lidských práv, včetně mimosoudních poprav, masivní cenzury, nucených zmizení, masových vražd, bombardování barelů, chemických útoků a dalších válečných zločinů. Po násilném potlačení protestů Arabského jara v syrské revoluci v roce 2011 byla syrská vláda v listopadu 2011 suspendována z Ligy arabských států na více než 11 let, dokud nebyla v roce 2023 znovu obnovena. Od července 2011 je Sýrie zapletena do mnohostranné občanské války, do které se zapojily různé země. Organizace islámské spolupráce v srpnu 2012 pozastavila Sýrii s odvoláním na „hluboké znepokojení nad masakry a nelidskými činy“ spáchanými silami loajálními Bašáru al-Asadovi. Od roku 2020 vznikly na syrském území tři politické subjekty – Syrská prozatímní vláda, Syrská spásná vláda a Autonomní správa severní a východní Sýrie – které zpochybňují Asadovu vládu. Sýrie je členem Hnutí nezúčastněných zemí a Ligy arabských států. Sýrie, která se umístila na třetím místě od konce v Globálním indexu míru za rok 2022 a na 5. nejvyšším místě v Indexu křehkých států za rok 2023, je jednou z nejnebezpečnějších zemí na světě. Země patří k nejnebezpečnějším místům pro žurnalistiku a v Indexu svobody tisku ve světě za rok 2023 je zařazena na 6. nejhorší místo. Sýrie je nejzkorumpovanější zemí v regionu MENA a v Indexu vnímání korupce za rok 2022 se umístila na druhém nejnižším místě na světě. Země se také stala epicentrem státem sponzorovaného mnohamiliardového kartelu nelegálních drog, největšího na světě. Syrská občanská válka zabila více než 570 000 lidí, přičemž síly podporující Asada způsobily více než 90 % celkových civilních obětí. Válka vedla k syrské uprchlické krizi, přičemž odhadem 7,6 milionu vnitřně vysídlených osob (číslo UNHCR z července 2015) a přes 5 milionů uprchlíků (číslo registrované UNHCR v červenci 2017), což v posledních letech ztěžuje posouzení počtu obyvatel. Válka také zhoršila ekonomické podmínky, více než 90 % obyvatelstva žije v chudobě a 80 % čelí potravinové nejistotě.
Facebook Twitter