Gamelan
Gamelan je tradiční souborová hudba jávských, sundských a balijských národů v Indonésii, tvořená převážně bicími nástroji.
Nejčastěji používané nástroje:
Metallofony: gongy hrané paličkami
Bubny: kendang, které udávají rytmus
Kemanak: idiofon ve tvaru banánu
Gangsa: další metallofon
Xylofony: dřevěné desky hrané paličkami
Bambusové flétny: podobné indické bansuri
Rebab: smyčcový nástroj podobný bulharské gadoulce
Siter: citera používaná v jávském gamelanu
Zpěváci:
Sindhen: zpěvačky
Gerong: zpěváci
Úpadek a současnost:
I když popularita gamelanu v Indonésii od zavedení moderní populární hudby mírně poklesla, je tento druh umění stále vysoce respektován a běžně se hraje při mnoha tradičních obřadech. Může být také prováděn jako zábava pro některé moderní události, jako jsou oficiální kulturní, korporátní, vládní nebo vzdělávací akce, formální i neformální. Gamelan je také tradičně aranžován a prováděn jako doprovod náboženských rituálů, obřadů, tanečního divadla, tradičního indonéského divadla, loutkového divadla wayang, zpěvu, koncertů, festivalů, výstav a dalších.
Mnozí považují gamelan za nedílnou součást indonéské kultury. V roce 2014 byly tradice gamelanu indonéským ministerstvem školství a kultury uznány za součást národního nehmotného kulturního dědictví Indonésie. 15. prosince 2021 byl gamelan zapsán na Reprezentativní seznam nehmotného kulturního dědictví lidstva UNESCO.
Nominaci podpojuje archeologické spojení s Borobudur a zaměřuje se na jeho roli při posilování pocitu národní identity a hrdosti, kromě aspektů pohody, jako je duševní zdraví, rozvoj mezilidských dovedností a souvislost mezi jeho kosmologií a etikou vzájemného respektu a péče.
Zapsání zahrnuje jávský gamelan (gamelan jawa) ze Střední Jávy a zvláštního regionu Yogyakarta, balijský gamelan (gamelan bali) z Bali, sundský gamelan (gamelan sunda) ze Západní Jávy, madurský gamelan (gamelan madura) a banyuwangijský gamelan (gamelan banyuwangi) z Východní Jávy, Gendang beleq ze Západní Nusa Tenggara, banjarský gamelan (gamelan banjar) z Jižního Kalimantan, gamelan peking z Lampung a Talempong ze Západní Sumatry jako mistrovské dílo ústního a nehmotného dědictví lidstva z Indonésie, a vyzvalo indonéský lid a indonéskou vládu k jeho ochraně, předávání, propagaci a rozvoji.
Mezi metody patří podpora národních, mezinárodních a provinčních festivalů, zavedení vzdělávacích osnov včetně programu Gamelan Goes to School, záměr zvýšit počet regionálních asociací gamelanu a kulturní diplomacie vysíláním specialistů na gamelan na světové univerzity.