Guiillaume Dufay Život a kariéra Guiillaume Dufay (asi 1397–1474) byl skladatel a hudební teoretik rané renesance, označovaný jako francouzský nebo franko-vlámský. Považován za předního evropského skladatele své éry, byla jeho hudba hojně provozována a přepisována. Dufay byl úzce spjat se skladateli burgundské školy, zejména s kolegou Gillese Binchoisem, nikdy však nebyl řádným členem burgundské kapely. Ačkoli patří k nejlépe zdokumentovaným skladatelům své éry, Dufayův původ a rodina zůstávají zahaleny nejistotou, je však pravděpodobné, že byl synem kněze. Vzdělával se v katedrále v Cambrai, kde mezi jeho učitele patřili Nicolas Grenon a Richard Loqueville. V následujících deseti letech Dufay působil po Evropě: jako podjáhen v Cambrai, u Carla I. Malatesty v Rimini, pro dům Malatesta v Pesaru a u Louise Alemana v Bologni, kde byl vysvěcen na kněze. Když se jeho sláva začala šířit, usadil se v Římě roku 1428 jako hudebník prestižního chóru, nejprve za papeže Martina V. a poté za papeže Evžena IV., kde složil moteta Balsamus et munda cera, Ecclesie militantis a Supremum est mortalibus. Vzhledem k politickým nepokojům a finančnímu úpadku v Římě roku 1430 požádal Dufay o uvolení ze sboru, aby mohl sloužit Amadea VIII., vévodu savojského. Dufay se do Itálie roku 1436 navrátil a složil zde své nejvíce obdivované dílo, složité moteto Nuper Rosarum Flores, které oslavovalo posvěcení Filippo Brunelleschiho dómu florentské katedrály. Později se připojil k nedávno přestěhovanému bolognskému dómu a byl spojován s rodem d'Este ve Ferraře. Po následujících jedenáct let Dufay pobýval v Cambrai ve službách Filipa Dobrého, pro kterého možná napsal dnes již ztracené dílo o hudební teorii. Po krátkém návratu do Savoj a Itálie se Dufay roku 1458 usadil v Cambrai, kde se jeho pozornost od písní a motet upřela ke skládání cyklických mší s anglickou inspirací založených na cantus firmus, jako Missa Ave regina celorum, Missa Ecce ancilla, Missa L'Homme armé a Missa Se la face ay pale. Během svých posledních let v Cambrai Dufay složil své dnes ztracené rekviem a setkal se i ovlivnil přední hudebníky své éry, včetně Antoina Busnoise, Loysete Compèra, Johannese Tinctorise a zejména Johannese Ockeghema. Dufay je popisován jako vedlejší osobnost první generace evropských hudebníku, kteří byli především považováni za „skladatele“ svým povoláním. Jeho nepravidelná kariéra ho zavedla po západní Evropě a utvářela „kosmopolitní styl“ a rozsáhlé dílo, které zahrnovalo reprezentanty téměř každého polyfonního žánru jeho éry. Stejně jako Binchois byl Dufay hluboce ovlivněn stylem contenance anglaise Johna Dunstaplea a syntetizoval jej se šírokou škálou jiných stylů, včetně proslulé Missa Caput a technik svých mladších současníku, Ockeghema a Busnoise.
Facebook Twitter