Trio je hudební pojem označující skladbu pro tři hráče nebo tři hudební party ve větších dílech, střední část ternární formy (nazývaná tak kvůli zvyku z 17. století zapisovat druhý nebo střední tanec, který se objevuje mezi dvěma vyjádřeními hlavního tance, pro tři nástroje), soubor tří nástrojů nebo hlasů, které hrají nebo zpívají trio skladby.
Historie
Trio se vyvinulo z raných forem vokální hudby, kde se používalo k označení skladby pro tři hlasy. V období renesance se trio stalo běžnou formou instrumentální hudby, zejména v podobě tříhlasých tanců. V barokní době se trio stalo důležitou součástí sonáty a dalších instrumentálních forem.
Forma
Trio může mít různé formy, ale nejběžnější je ternární forma, která se skládá ze tří částí:
A - hlavní část
B - střední část
A - repríza hlavní části
Střední část (B) je často kontrastní k hlavní části (A), a to jak v tónině, tak v melodii a rytmu.
Instrumentace
Trio může být napsáno pro různé kombinace nástrojů nebo hlasů. Některé z nejběžnějších kombinací jsou:
Klavírní trio: klavír, housle a violoncello
Smyčcové trio: housle, viola a violoncello
Dechové trio: flétna, hoboj a fagot
Vokální trio: soprán, alt a bas
Význam
Trio je důležitou součástí hudební literatury. Je to všestranná forma, která lze použít k vyjádření široké škály emocí a nálad. Trio bylo také použito jako základ pro mnoho populárních písní a instrumentálních skladeb.
Příklady
Některé z nejznámějších trio skladeb zahrnují:
Beethoven: Klavírní trio č. 7 "Archduke"
Brahms: Klavírní trio č. 1 v B dur
Čajkovskij: Klavírní trio "Památce velkého umělce"
Dvořák: Klavírní trio č. 4 "Dumky"
Mozart: Klavírní trio č. 5 "Kegelstatt"
Trio je nadále populární formou hudební kompozice a je často používáno v různých hudebních žánrech, od klasiky po jazz a pop.