Preludium (německy Präludium nebo Vorspiel, latinsky praeludium, francouzsky prélude, italsky preludio) je krátká hudební skladba, jejíž forma se může kus od kusu lišit. [1] [2] Zatímco například v barokní éře mohlo sloužit jako úvod k následujícím větám díla, které byly obvykle delší a složitější, v romantické éře to mohlo být také samostatné dílo. Obecně se vyznačuje malým počtem rytmických a melodických motivů, které se v průběhu skladby opakují. Stylisticky má preludium improvizativní charakter. Tento termín se může vztahovat také na předehru, zejména na ty, které se objevují v opeře nebo oratóriu.
Historie
Počátky preludia lze vysledovat až do středověku, kdy se používalo jako úvodní část k chorálům. V renesanci se preludium stalo samostatným žánrem a skladatelé jako Claudio Merulo a Girolamo Frescobaldi napsali sbírky preludií pro varhany a jiné klávesové nástroje.
V barokní éře se preludium stalo běžnou součástí suity, která byla sbírkou tanečních vět. Preludium obvykle předcházelo allemande a sloužilo jako úvod k celé suitě. Mezi slavné příklady barokních preludií patří Bachova preludia z Dobře temperovaného klavíru.
V klasické éře se preludium stalo méně běžným, ale skladatelé jako Wolfgang Amadeus Mozart a Ludwig van Beethoven jej stále používali jako samostatné skladby. V romantické éře se preludium opět stalo populárním a skladatelé jako Frédéric Chopin a Robert Schumann napsali sbírky preludií pro klavír.
V 20. století se preludium stalo součástí různých hudebních stylů, včetně impresionismu, expresionismu a minimalismu. Skladatelé jako Claude Debussy, Arnold Schoenberg a Steve Reich napsali preludia pro různé nástroje a soubory.
Forma
Forma preludia se může značně lišit v závislosti na období a skladateli. Některá preludia jsou krátká a jednoduchá, zatímco jiná jsou delší a složitější. Preludia mohou být homofonní (s jednou melodií a doprovodem) nebo polyfonní (s více nezávislými melodiemi). Často obsahují kontrastní sekce, jako jsou rychlé a pomalé pasáže nebo různé tonality.
Funkce
Preludia mohou sloužit různým účelům. Mohou být použity jako:
Úvod k delšímu hudebnímu dílu
Samostatné skladby
Cvičení pro hráče na nástroj
Prostředek k improvizaci
Známá preludia
Mezi nejznámější preludia patří:
Bachovo Preludium C dur z Dobře temperovaného klavíru
Chopinovo Preludium e moll, Op. 28, č. 4
Debussyho Preludium "Faunův odpoledne"
Ravelovo Preludium "Pavana za zesnulou infantku"
Stravinského Preludium k "Ptákovi Ohnivákovi"