Impromptu (francouzsky: [ɛ̃pʁɔ̃pty], volně přeloženo jako „z hlavy“) je hudební skladba ve volné formě s charakterem improvizace, jako by byla vyvolána okamžitým vnuknutím, obvykle pro sólový nástroj, například klavír.
Podle Allgemeine musikalische Zeitung začal Johann Baptist Cramer vydávat klavírní skladby pod (pod)názvem „impromptu“. (AMZ, Mar. No II, 1815, col. 6), což se zdá být první zaznamenané použití tohoto termínu v tomto smyslu.
Impromptus se vyznačuje následujícími charakteristikami:
Volná forma: Impromptus nemá pevnou formu, jako je sonátová forma nebo rondová forma. Místo toho se skladatel řídí svými okamžitými nápady a inspirací.
Improvisovaný charakter: Impromptus dává posluchači pocit, že je spontánní a improvizovaný, i když může být předem napsán.
Často pro sólový nástroj: Impromptus se často píše pro sólový nástroj, například klavír, kytaru nebo housle.
Lyrický a expresivní: Impromptus je často lyrický a expresivní, s melodickými liniemi, které jsou plynulé a zpěvné.
Impromptus je oblíbenou formou hudební skladby již od počátku 19. století. Někteří z nejznámějších skladatelů, kteří psali impromptus, jsou:
Franz Schubert
Frédéric Chopin
Robert Schumann
Johannes Brahms
Claude Debussy
Maurice Ravel
Impromptus se dodnes hrají a nahrávají a zůstávají oblíbenou formou hudebního vyjádření pro skladatele i interprety.